Na kongresu SVU se hovořilo o nejslavnějším českém rodu Rožmberků

Úterní dopoledne bylo na kongresu SVU věnováno mimo jiné jihočeskému rodu Rožmberků. Představíme některá témata, o kterých byla řeč.

Jaroslav Pánek, foto: Barbora Kmentová

Rožmberkové jako téma mezioborového bádání, tak zněl název příspěvku místopředsedy Akademie věd ČR Jaroslava Pánka. Pro jaké obory může být tedy tento rod tématem?

"Dnes je možné říci, že jsou to prakticky všechny obory humanitní, ale zároveň do té tématiky vstupuje dnes již řada disciplín přírodovědných. Takže samozřejmě z těch humanitních je to historie, archeologie, dějiny umění, dějiny literatury hudby atd. Rožmberskou knihovnu zkoumá knihověda, obrazy a fresky jsou interpretovány z hlediska ikonologie atd. Přírodní vědy tady pomáhají prostřednictvím dendrochronologie, prostřednictvím nejrůznějších moderních analýz využívajících možnost interpretovat stavební prvky atd., takže je to tématika, která skutečně zahrnuje řadu disciplín."

Robert Šimůnek, foto: Barbora Kmentová

Referát Roberta Šimůnka z Historického ústavu AV se týkal také údajného příbuzenství Rožmberků s italským rodem Ursini, díky němuž měl prý jejich původ sahat až k antickým hrdinům. Měl už tak slavný rod něco takového vůbec zapotřebí?

"Rožmberkové toto deklarovali od druhé poloviny 15. století nikoli ve vztahu k českému prostředí jako jakousi svou vlastní výjimečnost, ale proto, aby se zařadili do toho velice širokého proudu dobových sociálních elit, tedy panovnických, hraběcích, knížecích a vrchních šlechtických rodů a jim se připodobnili a deklarovali příslušnost k týmž módním trendům."

Poslední vystoupení představilo archeologický výzkum pověstmi opředené rožmberské hrobky. Jeho vedoucí byla Zuzana Thomová z Jihočeského muzea. Minikamera, která do hrobky pronikla, ukázala sarkofágy, rakve, zbytky tkanin i ostatky. Jistým překvapením byla strohost hrobky, říká archeoložka.

Zuzana Thomová, foto: Barbora Kmentová

"Po pravdě řečeno, my jsme byli natolik ovlivněni těmi legendami, že Rožmberkové sedí u stolu a že jsou ve zlatých křeslech, že nás v tom prvním momentu a při tom prvním pohledu do rožmberské hrobky překvapila strohost prostoru. Ale vzhledem k tomu, že to není první lokalita, kterou jsme se v rámci archeologického nedestruktivního archeologického průzkumu zabývali, tak potom po zvážení všech skutečností a toho, co víme z těch předcházejících lokalit, ať už je to z kláštera v Želivě, lokality Český Rudolec nebo Obděnice, tak jsme si uvědomili, že na tom prostoru, co se týče pohřebního prostoru, není nic zvláštního a že v ničem nevybočuje z cisterciáckého prostředí."

Cyklus přednášek byl jakýmsi prvním příspěvkem k Rožmberskému roku, který je plánován na rok 2011, kdy uplyne 400 let od vymření rodu.