Na krizové situace se nepřipravuje 73 procent české populace. Ministerstvo proto vydává příručku
Asi 73 procent české populace se nijak nepřipravuje na krizové situace, lidé nemají připravené nouzové zásoby, ani další věci potřebné pro takovou situaci. Ministerstvo vnitra proto představilo příručku 72 hodin.
Lidé v ní najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí. Příručka je dostupná rovněž v angličtině a ukrajinštině a v Brailleově písmu.
Občany by měla připravit se situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, řekl ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN, který kandiduje v podzimních volbách. Průzkum zkoumal i důvěryhodnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Hasičům věří asi 97 procent lidí, policii 76 procent, armádě 74 procent.
Lidé věří v pomoc integrovaného záchranného systému
Lidé podle Rakušana nemají připravené žádné nouzové zásoby či další nezbytnosti. Věří, že jim složky integrovaného záchranného systému pomohou, zároveň chtějí vědět, co mají v krizové situaci dělat.
"Právě hasiči, záchranáři a policisté se mají věnovat tě m situacím, kdy je někdo v bezprostředním ohrožení života. A v takových situacích je zodpovědné chování, ať už lokálních autorit nebo každého občana zásadní právě proto, aby se ten profesionální integrovaný záchranný systém velké kvality mohl věnovat těm život ohrožujícím situacím."
Příručka popisuje, jak by se Češti měli nachystat, aby zvládli přečkat tři dny bez elektřiny nebo tekoucí vody. Měli by mít zásoby balené vody a trvanlivých potravin. Důležité je mít ještě například rádio na baterky, hotovost nebo léky.
Ministerstvo se inspirovalo ve Skandinávii
Příručka už je na webu a v polovině října ji bude v tištěné podobě Česká pošta distribuovat do všech domácností. Je tu i stránka věnovaná komunikaci s dětmi. Ministerstvo se inspirovalo ve Skandinávii, kde mají příručky mnoholetou tradici. Zkušenost s ní má slovenská lékařka Katarína Zborayová, která žije s rodinou na severu Švédska od roku 2013. První příručku dostala v roce 2018.
"Tehdy jsem se poprvé dozvěděla, že Švédi jsou dost dobře připravení na různé krizové situace. Například kdyby vypadl elektrický proud, tak někteří kolegové mají doma generátory na výrobu elektrického proudu na naftu nebo benzín."
Ve Finsku, Švédsku nebo Norsku obsahují příručky také návod na to, co dělat v případě válečného konfliktu. To v té české není.
