Nadívaní hlemýždi, kapr na modro a kaštanové pyré. To byla štědrovečerní tabule Thurn-Taxisů
Slavnostní tabule, příbory, svícny. Tak vypadaly Vánoce na zámku Loučeň ve 30. letech. Jak je zde prožíval starobylý šlechtický rod Thurn-Taxisů?
Co měli k večeři, kdy k ní zasedli, a jaké zvyky dodržovali, to jsou otázky pro kastelána Vratislava Zákoutského. Co například našli pod talířem?
"Určitě byste našli rybí šupinku, máme tady krásný adventní věnec. Je tady vánočka, která byla připravená pro každého člena knížecí domácnosti. Do jedné vánočky se dal zlatý peníz a kdo ho našel, tak měl mít po celý rok štěstí. Dbalo se na to, aby to nebyl nikdo z rodiny, ale byl to někdo ze sloužících, kteří to potřebovali samozřejmě víc.
Pak tu máme i vánoční menu Thurn-Taxisů. Připravila ho kněžna Marie, která pocházela z Benátek a je takové napůl tradiční a napůl trošičku exotické."
Jaké měli menu?
"Zajímavé je, že ten předkrm bude znít exoticky, a zatím je to tradiční české postní jídlo ve vyšší společnosti, a to byli nadívaní hlemýždi. Dnes se k tomu zase vracíme jako k tradičnímu českému jídlu. Pak následovala rybí polévka, kapr na modro, kaštanové pyré a na závěr vánočka. A to bylo štědrovečerní menu na stole knížat z Thurnů a Taxisů."
Kolik se jich scházelo u slavnostního stolu?
"Záleželo na tom, jestli přijeli i z té širší rodiny. Tady na zámku bydleli vždy jen dva. Je to sídlo pro vládnoucího knížete. Nejstarší syn bydlel na zámku Mcely. Takže ten minimální počet, který tady byl, tak byl kněžna, kníže, jeho sestra kněžna Karolína, když zůstaneme v tom období 30. let. Pak tady byla rodina nestaršího syna, prince Ericha s manželkou a ti měli devět dětí. Takže minimální počet u stolu byl asi 14 osob, poměrně dost.
Je pravda, že kněžna vymýšlela různé věci, když byla potom babičkou. Byla to velice vzdělaná dáma, nádherně malovala. Její knížky dodnes vychází. Psala nádherné ilustrované pohádky. Vymýšlela pro děti různé věci. Na Vánoce jim připravovala pohádku, například Návštěva u slečny Luny.
Dodržovaly se i další tradice. Vyhlížela se třeba první večerní hvězdička. I ke knížecím dětem chodil Ježíšek a měly krásné dárky. Dodržovali i to, že se od stolu nemá během štědrovečerní večeře vstát. Rozkrojovalo se jablíčko, aby tam byla hvězdička a všichni měli štěstí."
V kolik hodin usedli k večeři?
"Všeobecně pro naše předky začínal den východem první večerní hvězdičky dne předcházejícího a tak by se mělo usednout i ke štědrovečernímu stolu, když vyjde ta první večerní hvězda. Samozřejmě se pomodlili a s východem té první hvězdy se sedlo ke stolu. Po jídle se rozdaly dárečky a nemohlo se samozřejmě zapomenout zakončit ten den půlnoční mší."
Dodržovali půst? Tady na obraze vidíme, jak nám tu běhá přes projekci zlaté prasátko.
"Protože sem chodí děti, tak jsme sem dali zlaté prasátko, aby ho mohly vidět. Zlaté prasátko je symbolem hojnosti a slunce. Půst se v té dřívější době dodržoval mnohem přísněji, než dnes. Postním jídlem byli ti hlemýždi, všechny ryby a tak dále."
Kdy se tu slavily naposled Vánoce u Thurn-Taxisů?
"Od knížete Viktora víme, že si pamatuje Vánoce, které se tu slavily. Pradědeček kníže zemřel v roce 1939, ale ty poslední Vánoce, které tu slavila knížecí rodina, byly v roce 1944. Oni jsou Němci a v květnu 1945 museli odejít.
Kníže sem zajíždí? Znáte se s ním?
"Ta rodina je veliká. Podařilo se nám sem po téměř sedmdesáti letech přivézt celou rodinu. Přiletěla třeba princezna z Ameriky, protože jeden z vnuků si vzal Fanny Goodyear. To není shoda jmen, to je dědička toho gumárenského impéria. Tato část rodiny bydlí v Americe, část v Itálii, část rodiny je v Rakousku, mají zámek kousek od Vídně. A velká část rodiny žije v Německu, kde je ta hlavní regensburská větev. Pak je i několik členů rodiny v Česku. Pozítří se má jeden z princů na nás přijet podívat."
Přivedete ho také sem, do jídelny?
"Určitě to bude chtít vidět. Před pár dny se tady natáčel jeden z dílů dokumentů Modrá krev, který bude o Thurn-Taxisech. Ono se málo ví, že je to vévodcovská rodina, ale v Čechách ten titul není, tak to jsou knížata a jedna z těch nejvýznamnějších rodin. Taxisům u nás patřila třeba Litomyšl a ten nejslavnější český dostih Velká Pardubická, ta nejtěžší překážka nese jméno podle regensburského knížete."
Chovali se koně i tady na zámku?
"Určitě, dostihy byly veliký fenomén. Kníže měl společného s Tomášem Garrigue Masarykem to, že prožil stejné období. Narodil se rok po panu prezidentovi a zemřel dva roky po něm. Mají i další společnou věc, že do vysokého věku jezdili na koni.
Máme fotku, jak kníže přeskakuje Velký vodní příkop na pardubickém závodišti v 75 letech. Asi to měli v rodině, protože strýček Emmerich byl první ředitelem španělské jezdecké školy v Hochburgu a bavil lidi tím, že ještě v osmdesáti dokázal v sedle koně vyjet do prvního patra vídeňského paláce."
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
