Náklady na oživení vodních toků by byly zhruba 115 miliard korun

Foto: ČTK

Remízky, potůčky, meze, lesní cestičky, tak dřív vypadala krajina. Nevhodné zásahy člověka v minulosti mnohé změnily. Aby byly řeky a potoky znovu schopné při povodních lépe zadržovat vodu, dosáhly by náklady 115 miliard korun. Jak řekl ministr životního prostředí Ladislav Miko, revitalizaci potřebuje asi 45 tisíc kilometrů řek, říček a potoků.

Bagr odstraňuje kameny v korytu říčky Bystrá po jedné z letošních povodní, foto: ČTK
Mají kolem nich znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu a brzdit povodňovou vlnu. Povodně přicházely vždy, co je však v poslední době znepokojující, je jejich četnost, uvedl ministr Miko.

"Když se podíváte na posledních deset let, tak prakticky každý druhý rok máme významnější povodeň."

Při povodních v roce 1997 či v roce 2002 se řeky vylily z břehů a krajem se přehnala povodňová vlna. Letos to bylo jiné. Skoro každý večer přišla bouřka a přívalové deště. Ty spadly hlavně na severní a střední Moravu a dále na severní a jižní Čechy. Podle meteorologů je těžké předvídat, ve kterém konkrétním povodí tak velký objem srážek spadne. Své modely museli několikrát denně přepočítávat.

Podle ministra Ladislava Mika je větším problémem než nedostatek peněz spíše neochota vlastníků či správců řek ke spolupráci. Zatím se totiž protipovodňové zásahy uskutečnily na horních tocích malých říček. Vede se i diskuse o zodpovědnosti zemědělců za krajinu. Když je na svahu kukuřice, určitě tu voda proteče rychleji, než obilím nebo pastvinami.

"Jde o to, abychom zabezpečili, že se sníží povrchový odtok na svazích. To znamená, že nebudeme zejména na svazích udržovat jenom rozsáhlá pole, ale že se zavedou remízky, že se tam dostanou jiné typy, případně se zatravní určité pásy, aby se to vsakování urychlilo."

Jak dodal ministr Ladislav Miko, i tato opatření dopad pouze zmírní, ale nezabrání povodním při tak velkých přívalových srážkách, jaké byly třeba na Novojičínsku. Povodní je v České republice ohroženo pět procent obyvatel a 7,5 procenta hmotného majetku. Podle klimatologa Václava Cílka by lidé na nebezpečí záplav měli více myslet při stavbě cest i obydlí.

"Zejména lesní cesty dobře vedou a soustřeďují vodu. Takže za prvé je třeba dát pozor na to, kudy cesty vedou. Druhá věc je, že jednou by mohlo dojít k ekologickému auditu, že bude známa historie domu a že někdo projde krajinu a řekne: tady je hloupost stavět, tady ústí rokle a máte 40ti procentní šanci, že jednou za 30 let se touto roklí prožene opravdu velká voda."

Jak dodal Václav Cílek, počasí u nás ovlivňuje oteplování Atlantiku. A může nás čekat i sucho.

"My to zatím pořád vidíme ze strany mokra, ale státy jako Maďarsko, Řecko, nechci je všechny vyjmenovávat, to zažily v oblasti sucha. Proto si myslím, že během pěti či deseti let nás čeká jedno až dvě suché období."