Nárazy do skla usmrtí ročně v Česku asi milion ptáků. Ornitologové mapují riziková místa

Kolize se sklem je jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. V Česku jich tak ročně přijde o život zhruba milion. Odhadují to ornitologové, kteří nyní mapují nebezpečná místa prostřednictvím akce s názvem Týden skleněného zabijáka, do které se může zapojit i veřejnost. Údaje pak chce použít Česká společnost ornitologická při jednání s majiteli staveb na lepším zabezpečení skel.

Pátrací akce po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, probíhá v těchto dnech po celém světě. Organizuje ji kanadská ornitologická organizace a v Česku se koná pod záštitou České společnosti ornitologické.

Lukáš Viktora|Foto: David Němec, Český rozhlas

„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ informuje na webu ornitologické společnosti Lukáš Viktora, který se zabývá ochranou ptáků ve městech.

Pro ptáky jsou podle něj nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo působí jako zrcadlo. Ptáci vidí skrz sklo a to, co se odráží na skle, ale nevidí samotné sklo. Skleněný plášť autobusové zastávky nebo protihlukovou stěnu u dálnice tak pták nedokáže zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí.

Ilustrační foto: Pixabay, Pixabay License

„Lze to vidět na příkladu kosa, který se zabil o sklo s jednou siluetou - siluetě se vyhnul a narazil o kousek dál. Ptáci vlastně ani nevnímají, že je to nějaká silueta dravce, pro ně je to jen neurčitý tvar, kterému se vyhnou,“ uvedla na sociálních sítích ornitologická společnost.

U zrcadlících plášťů budov, které jsou často například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je podle odborníků problematické, že zrcadlí buď oblohu anebo okolní zeleň. „Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu,“ vysvětluje Viktora. Někteří ptáci byli dokonce pozorováni, jak útočí na svůj vlastní odraz v domnění, že se jedná o konkurenčního ptáka pronikajícího na jeho území.

Silueta dravce nefunguje

Samolepka s černou siluetou dravce, která se na skleněných plochách často používá, podle odborníků nefunguje. Sklo je podle nich potřeba zajistit tak, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. Třeba polepit samolepkami s nejrůznějšími motivy.

„Přibližně deset centimetrů by jednotlivé motivy měly být vzdáleny jeden od druhého. Není přitom vůbec důležité, jaký ten motiv je. Jestli jsou to lístečky, nebo jestli jsou to puntíky, ale je podstatné, aby plocha byla zabezpečena rovnoměrně celá a aby byla pro ptáky viditelná,“ popsala Českému rozhlasu Gabriela Dobruská, která akci Týden skleněného zabijáka koordinuje.

Podle odborníků třeba i výzdoba školních tříd na oknech je účinným způsobem, jak chránit budovu i ptáky před střetem.

Nnejvíce problematickým obdobím roku, co se týká nárazů ptáků do skel, bývá podle ornitologů právě podzim, kdy se ptáci ve velkém přesouvají na jih. Kvůli přehlédnutí skel umírají nejen malí pěvci jako červenka nebo sýkora, ale i větší dravci - například poštolka a krahujec.

Jedna silueta nefunguje!