Ptákem roku je káně lesní. Silné mrazy ohrožují ptáky

Káně lesní, foto: Martin Mecnarowski, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Teplé zimy posledních let přiměly některé ptáky neodletět do Středomoří. Zůstávají naopak v Česku, kde jsou teď ale silné mrazy. Mezi částečně tažné ptáky patří i pták roku 2021 káně lesní.

Jako ptáka roku zvolili ornitologové dravce od roku 1992 už potřetí. Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem, upozorňuje zoolog Petr Voříšek.

Petr Voříšek,  foto: ČT24

"Je to tak běžný a obyčejný dravec, že si ho většina lidí ani nevšimne. A tím, že je jedním z nejhojnějších dravců v ČR a ve střední Evropě, je velmi vzácný. My si obvykle neuvědomujeme, že hojnost nějakého druhu je velmi vzácná vlastnost. Těch hojných druhů je velmi málo."

Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11.000 až 14.000 kání lesních.

"Káně lesní je velmi dobře přizpůsobena na charakter krajiny, který vidíme okolo sebe v Česku i ve střední Evropě. Je to krajina velmi silně pozměněná člověkem, kde se střídají otevřené plochy - pole, louky a pastviny s lesy. Tato krajina nabízí dostatek potravy a současně i dostatek hnízdních příležitostí. To jsou dvě hlavní věci, které u dravců rozhodují o tom, kolik ptáků je."

Káně vydává při letu mňoukavý zvuk

Káně lesní,  foto: Gänser-Hampp,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Pozorování kání mohou lidé dokonce vkládat do databáze birds.cz. Pomohou ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je to pro ně nebezpečné. Dravci jsou zajímaví i svým letem, kdy jakoby plachtí, dodává Petr Voříšek.

"Dokáže velmi efektivně využívat stoupavých vzdušných proudů. Když se začíná ohřívat zemský povrch, tak se vytvářejí stoupavé vzdušné proudy. To znají plachtaři. A káně dokáže těch proudů využít tak, že se nechají vynést do velké výše a potom už se klouzavým letem dostane, kam potřebuje. Káně dokáže využít i stoupavých proudů, které vznikají prouděním vzduchu, který naráží na překážky, třeba rozhraní lesa a otevřené louky. Ten mávavý let je pro ni energeticky náročnější. V našich podmínkách je to aspoň částečně tažný druh, někteří naši jedinci táhnou do Středomoří. Vyhýbají se Alpám, protože tvoří docela významnou překážku, která je pro platchaře obtížně překonatelná, takže káně se těm Alpám raději vyhne."

Zajímavostí je, že při kroužení vysoko nad krajinou káně vydává mňoukavý zvuk. Označuje tak hranici teritoria.

Mláďata spotřebují 700 hrabošů

Káně lesní,  foto: uteo,  CC BY-SA 4.0

Potravou jsou hlavně malí hlodavci. To však sebou nese i možnost otravy. Právě na to chtěli ornitologové při vyhlášení Ptáka roku upozornit, dodává Petr Voříšek.

"Byly případy, kdy byly nalezeny otrávené káně a další živočichové právě jedy které byly použity na hraboše. Těch případů nebylo použito příliš mnoho, ale my si musíme uvědomit, že většina těchto případných otrav se odehrává v polích, kam prakticky nikdo nepřijde. Lidé obyvkle nechodí to těch obrovských lánů, kde se takové otravy odehrávají. Většina těch otrávených ptáiů zůstane nenalezena."

Káně hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů a mláďata než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Ptáky ohrožuje mráz

Uhynulé káně lesní,  foto: Frank Vincentz,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

V posledních dnech je v Česku pořádná zima. Teploty na Šumavě klesly i pod minus 30. Díky teplým zimám posledních let přitom někteří ptáci neodletěli do teplých krajin u Středozemního moře a zimují v Česku, především na jižní Moravě. Velkým překvapením byl pro ornitology skřivan polní. Ten se obvykle poprvé ukáže koncem února nebo až v březnu.

Jak uvedl ornitolog Gašpar Čamlík, současné extrémní mrazivé počasí nemusí někteří ptáci přežít.

"Je to právě okamžik, kdy se může stát, že umrznou, že to prostě nedají. Zároveň je to jejich strategie. Tím, že neletí na jih, šetří energii, a spoléhají, že přezimují tady."

Ornitolog předpokládá, že s postupným ochlazováním, se některá hejna do Středomoří přesunula.