Národní dům - secesní perla Prostějova
V prosinci odstartují oslavy 100. výročí otevření Národního domu v Prostějově. Jubileum významné památky si budou lidé připomínat celý příští rok řadou koncertů, výstav či divadelních představení. A my se do této secesní perly zajdeme podívat se Zdeňkou Kuchyňovou.
"Objevili se tady umělci zvučných jmen - František Kysela, Stanislav Sucharda, jeho bratr Vojtěch Sucharda a další. Toto byli už realizátoři duchovní vize, konceptu, který byl velmi složitý, který se těžko v Prostějově probojovával, ale nakonec uspěl. Národní dům vybojovala generace Františka Kováříka, Ondřeje Přikryla a dalších reprezentantů české radnice, vlastenců, kteří snili český sen o českém národním domě."
Jan Kotěra vytvořil ve své době jedinečný secesní divadelní prostor, který v českých zemích zůstal nepřekonán po třicet let. Jednání o stavbě Národního domu však byla dlouhá - trvala minimálně od 90. let devatenáctého století. A zadání projektu Kotěrovi bylo tehdy docela odvážné.
"Kotěra měl tehdy 33 let. Jisté renomé už měl, ale přece jenom secese v tom českém kontextu byl směr, který se teprve probojovával, takže si myslím, že to byla vizionářská záležitost, že věděli, co dělají, ale kus odvahy v tom zadávání a plánování musel být. Kotěra nenechal nic náhodě, dělal nákresy a návrhy nábytku, sedacího nábytku a všech osvětlovacích těles. Kdyby na mém místě hovořil architekt, tak by připomenul Kotěrovu úžasnou práci se světlem. On nechával vnikat světlo do budovy pro takovou tajemnou atmosféru. Na balkoně nám pak sedí dva osvětlovací kandelábry - to jsou vlastně těla žen. Jsou to nádherné kusy pasířské práce i práce sklářů."
Jak lidé přijímali dům, jak se jim líbil?
Do podoby domu výrazně zasáhly úpravy z období druhé světové války, které smazaly některé osobité rysy Kotěrova díla. Němci například snížili stropy a zakryli krásně klenuté chodby s ozdobnými štuky. Také tzv. Kyselův salonek se zvláštní barevností doznal změn. Celá malba na stěnách byla zakrytá plátny v dřevěných rámech. Jak uvedla Alena Spurná, rámy se naštěstí podařilo sundat a pod nimi zazářila opět původní malba.
"Nelíbilo se jim to. Bylo to příliš tajemné, secesní, krásné. To nebyla taková ta germánská strohost. Tento salonek vždycky býval soukromý salonek pana starosty nebo pana hejtmana, ale v každém případě to využíváme pro vzácné návštěvy a otevírá se veřejnosti při dnech otevřených dveří."
Stoleté výročí existence architektonického skvostu bylo podnětem k rozsáhlým obnovám budovy. Loni v listopadu byla otevřena zrekonstruovaná secesní kavárna, kde si můžete dát i secesní moučník. Letos v květnu začaly úpravy v divadelní části objektu a poslední etapa renovace čeká Národní dům v příštím roce. Co nejvíc by se měla původní podobě přiblížit restaurace. Celkové náklady na obnovu památky činí zhruba 70 milionů korun.
"Sdružení Historie existuje 16 let a za tu dobu nás hodné prostějovské dámy obdarovaly spoustou krásných věcí, které my nazýváme poklady.Byly to kostýmky, toalety, botičky a tak různě. A my jsme to všechno za těch 16 let měli možnost širší veřejnosti ukázat, ale prádlo ne. Dobrých 8 let jsme nosili v hlavně myšlenku, co kdybychom to vystavili. Tyto krásné věci vyšívaly ruce z mého pohledu prababiček, z pohledu návštěvníků asi praprababiček. V určitém období se nedbalky nelišily od nočního prádla, ale jinak v secesi nedbalky bylo takové ležérní dopolední oblečení a byly to dlouhé lehounké pláště zdobené krajkami a stužkami. Ta dáma měla snahu se sladit s interiérem."
Dobu secese a hlavně dějiny Národního domu připomene i kniha, která vzdá hold jeho tvůrcům. Celý program oslav pak vyvrcholí příští rok opět 1. prosince koncertem pěvkyně Evy Urbanové.
