Národní muzeum chce spojit tradici s modernou
Vláda minulý týden schválila bezplatný převod budovy bývalého Federálního shromáždění z ministerstva financí na ministerstvo kultury. Jaký osud chystá resort pro tohoto souseda Národního muzea? A je to soused důstojný?
Bývalé sídlo Federálního shromáždění v horní části pražského Václavského náměstí, jak se okřídleně říká, mnoha Pražanům k srdci nepřirostlo. Alespoň ve své nové podobě, která kovovou konstrukcí obklopila burzovní palác z 30. let minulého století.
"Ta původní budova pražské burzy byla dílem významného pražského architekta Jaroslava Rösslera, to byl Kotěrův žák. A k ní vlastně ještě patřil obytný dům, který byl zbořen, z něj nic nezůstalo, ale byl součástí té původní kompozice. A ta přestavba byla dílem architektů Kadeřábka, Pragera a Albrechta,"řekl nám k osudu budovy historik architektury Zdeněk Lukeš. Problematičnost její nové podoby podle něj nespočívá v samotné budově, ale v tom, kde byla umístěna: "Byla postavena na přelomu 60. a 70. let. Vzbudila si určitý respekt, především zajímavou konstrukcí. Tam se objevil tzv. firendelův nosník, který je vlastně přiznaný na tom průčelí a který tvoří nástavbu té budovy burzy, pak je tam velká závěsová stěna, čili na tu dobu to bylo inženýrsky zajímavé dílo. Ale urbanisticky velmi nešťastně vkomponované do prostoru mezi Národním muzeem a Státní operou. Takže z urbanistického hlediska to určitě byla stavba spíš špatná."
Objekt by měl v době rekonstrukce sloužit nejprve jako depozitář, pak s ním ale resort počítá jako s moderní součástí muzea. Podle jeho šéfa Michala Lukeše současným nárokům už tak nebo tak nemůže stačit stávající historická budova Národního muzea: "Byla postavena v roce 1891 a velice těžko by se do ní implantovaly, řekněme, moderní technologie. Ať už bezpečnostní, anebo pokud jde o otázky restaurací, museum-shopů a moderního výstavnictví. Zatímco ta budova Svobodné Evropy je stavěna velkoryse a moderně."
Ředitel muzea Michal Lukeš je optimista: "Tu hlavní budovu, tu starou, historickou, bychom využili především pro takové ty bohemikální záležitosti, které se prostě hodí do těchto interiérů. A tu Svobodnou Evropu bychom zase využili na takové okno do světa, vystavili bychom zde naše mimoevropské sbírky antiků. To jsou vlastně bývalé velké zasedací sály s hodně světlem právě na expozice, které to světlo vyžadují. To je právě antické sochařství a tak dále. A rádi bychom vytvořili takovou komunikaci dvou budov a udělali takový příjemný... ne úplně protiklad, ale takovou příjemnou komunikaci toho starého a toho moderního a tím pádem vlastně na horní části Václavského náměstí vytvořili takové muzejní centrum, kde by se vlastně snoubila tradice s modernou. A pokud by se povedlo hlavnímu městu Praze během těch sedmi-osmi let odstranit magistrálu a propojit opět Václavské náměstí s tímto prostorem, tak by potom vzniklo úžasné světové centrum oddechu, kultury, muzejnictví. A myslím, že tím by se Praha opravdu vyšvihla mezi, já nevím, deset, patnáct top světových či evropských muzeí."
"My když jsme koncipovali rozpočet rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea, tak jsme již do něj komponovali částku určenou - v uvozovkách - na náhradní budovu, protože bylo od začátku jasné, že nějakou náhradní budovu Národní muzeum bude potřebovat. Takže tam je tuším částka asi 160 miliónů korun, která podle našeho názoru postačí na to první převzetí budovy Rádia Svobodná Evropa a umožní nám udělat tam ty první úpravy a tu budovu začít využívat. Za druhé já jsem byl celkem příjemně překvapený, protože ta budova od 90. let, kdy byla Rádiu Svobodná Evropa předána, tak prošla několika úpravami a myslím je že v celkem dobrém technickém stavu."
Historik architektury Zdeněk Lukeš ale nesdílí optimismus svého jmenovce, pokud jde o současný stav budovy bývalého Federálního shromáždění: "Já si myslím, že bez nějaké zásadní adaptace to není vůbec možné. A ta budova byla stavěna pro úplně jiný účel."
O možnosti příjemné komunikace starého a nového Zdeněk Lukeš sice uvažuje velice opatrně, pozitivní výsledek si ale představit umí: "Myslím si, že pragmaticky vzato ta budova může skvěle sloužit jako depozitáře pro budovu Národního muzea po dobu rekonstrukce té historické Schulzovy budovy. Jestli dále by mohla sloužit tato budova jako součást expozičních prostor Národního muzea, toť otázka. Já se domnívám, že by musela asi projít zásadní přestavbou. Ale možné to je a pokud by takovýto úkol byl svěřen nějakému špičkovému architektovi, tak by třeba mohla vzniknout i nějaká nová hodnota."
