Návrh trestního zákoníku zavádí přísnější tresty pro násilníky

Přísnější tresty pro násilníky - taková je podstata návrhu trestního zákoníku, který schválila vláda. Sazby za zločiny proti životu a zdraví budou vyšší, než sazby za majetkové delikty. Příkladem může být vražda.

Připomeňme si třeba zločin, který se stal před 6 lety. Tehdy třicetiletý Olexandr Kravz brutálně zavraždil a znásilnil mladou výtvarnici a přepadl dalších 11 dívek. Soud ho poslal do vězení na pětadvacet let. Podle nového zákoníku by to bylo o pět let víc, tedy 30. Naopak za vraždu v afektu zůstává minimální sazba, tak jako doposud, deset let. Za brutální zločiny nadále platí doživotí, připomíná ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

"Přináší přísnější postihy závažné trestné kriminality proti životu a zdraví. Přináší možnosti postihovat sexuální delikventy a psychotiky a osoby, které dosud nebyly umísťovány ve věznicích. Budeme je umísťovat do speciálních detenčních ústavů, ze kterých nebudou moci utíkat a pokračovat v páchání trestní činnosti. Tento zákon přinese podle mého názoru lepší možnost potírat všechny formy trestné činnosti a kriminality v naší republice."

Velkoryseji nový zákoník přistupuje k hospodářské kriminalitě. Dosud to bylo tak, že lidé za krácení daní dostali mnohdy vyšší tresty, než za vraždu. Ten, kdo zpronevěřil peníze, šel do vězení až na 12 let, teď má být horní sazba o dva roky kratší.

Veliká diskuse se v parlamentu čeká v případě stanovení hranice trestní odpovědnosti. Ministerstvo navrhlo její snížení z 15 na 14. let. To však vláda nepodpořila.

"Vláda přijala návrh, který obsahuje 15 let. V zásadě jsme nechali na rozhodnutí vlády, zda trestní odpovědnost bude začínat věkem 14 či 15 let. Předpokládáme, že se o tom povede velká diskuse na půdě parlamentu. A je možné, že se nakonec parlament přikloní k původnímu návrhu ministerstva, to znamená k věkové hranici 14 let."

Zachování hranice 15 let prosazuje například ministerstvo práce a sociálních věcí, podle kterého není ve 14 letech vývoj dítěte zdaleka dovršen. Podle statistik ministerstva se navíc podíl dětí na trestné činnosti v posledních deseti letech snižuje a nyní činí asi 2,5 procenta.

Trestní právo se upravuje po více než čtyřiceti letech. Přináší řadu novinek. Trestné činy by se měly podle své závažnosti dělit na zločiny a přečiny. U přečinů by hrozily maximálně tři roky vězení a policie a justice by je měly projednávat ve zrychleném režimu. Objevit by se měl i nový trest - domácí vězení. Méně nebezpeční zločinci by byli sledováni pomocí čipu a systému GPS. S tím souhlasí i stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová.

"Je třeba to vyzkoušet v praxi, ale určitě si nemyslím, že by to byl špatný nápad."

Ministerstvo spravedlnosti se snaží prosadit nový zákoník už řadu let. Parlamentem však neprošel mimo jiné kvůli snížení trestu za vraždu z milosti - takzvanou eutanazii. Zákoník, který schválila vláda, už žádné kontroverzní návrhy neobsahuje. Pokud zákon poslanci a senátoři schválí a podepíše ho prezident, začnou podle něj soudci posuzovat trestné činy od roku 2009. Čeká je změna návyků získaných za léta praxe. Jak uvedl předseda legislativní rady a ministr Cyril Svoboda, návrh začíná vraždou a končí trestnými činy proti státu, tedy opačně než současný kodex. To má vyjádřit váhu, kterou přikládá stát ochraně občanů.