Nedostatečná znalost češtiny jim brání ve studiu, děti cizinců vzdělání často nedokončí
Do základních škol v Česku chodí tisíce dětí cizinců. Jejich škála je široká - od těch, které se v Česku narodily a čeština je pro ně rodným jazykem až po ty, které do země přijely v pozdějším věku a s češtinou se setkaly poprvé až ve škole. Kvůli nedostatečné znalosti češtiny mají pak problém dokončit si vzdělání. Ministerstvo školství teď hledá cestu, jak žákům cizincům na středních školách a učilištích pomoci.
Mnoho dětí cizinců žije dva oddělené životy. Jeden doma se svými rodiči, kde mluví svým mateřským jazykem a druhý mezi spolužáky, kde si sice rychle osvojí žargon a zvyky, pro další vzdělávání jim to ale nestačí. V přijímacích zkouškách konkurovat žákům, pro které je čeština mateřský jazyk, nemohou.
Podle statistik jsou tak při přijímacích zkouškách na gymnázia a učiliště často v nevýhodě a z těch, které se na střední školu dostanou, zvládne odmaturovat jen polovina.
„Jsem tady od narození, mluvím normálně česky. Ale překvapivě mi dělá čeština pořád problémy, a to v každodenním životě – v práci i ve škole,“ přiznal Českému rozhlasu dvacetiletý Vietnamec Míša Bui, který doma mluví jenom vietnamsky. Kvůli problémům s češtinou odešel z gymnázia na střední školu, na obor hotelnictví a gastronomii. I tam ale při praxích v kuchyňském provozu narážel na nedostatečnou znalost jazyka. Rozhodl se proto nakonec pro dálkové studium této školy.
Řadu dětí, pro které čeština není rodným jazykem, pak problémy ve studiu odrazují. Více než polovina z nich každoročně opustí střední školu – asi 4 500. Jiní se o střední školu ani nepokusí.
Chybí jazyková příprava
Nezisková organizace META, která od roku 2004 podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání a pracovní integraci, upozorňuje, že přestože musí základní školy žákům s cizí státní příslušností zajistit od loňského září jazykové kurzy českého jazyka, dostává se jim jen malé podpory.
„Chybí tady zásadním způsobem jazyková příprava před střední školou, a zároveň i podpora v jazyce oborů a praxí,“ upozornila Kristýna Titěrová z neziskové organizace META.
Podle ní školy cizince přesvědčují, aby docházku přerušili, naučili se česky a pak teprve přišli.
„Jenomže oni se nemají kde naučit česky. Takže spousta těch žáků končí mimo vzdělávací systém. Dopad na společnost je enormní v tom, že přichází o potenciál těch žáků. Nemá kvalifikovanou pracovní sílu, ačkoliv by mohl, a ty dopady jsou i ekonomické.“
Podle výzkumné společnosti PAQ research přichází státní pokladna o zhruba 2,5 milionu korun na odvodech za každého, který má jen základní vzdělání.
Jazykové vzdělávání jednoho cizince by přitom podle propočtů META stálo asi 29 000 korun ročně. Nevládní organizace nyní vyjednává s ministerstvem školství, jak jazykovou podporu nerodilých mluvčích na středních školách zlepšit a také o speciální pomoci před přijímacími zkouškami.
Na konci ledna ministerstvo vydá brožuru pro střední školy s informacemi o možnostech podpory studentů cizinců a nechá si vypracovat analýzu.
