Nejdřív zákon, pak důvěra

Jan Fischer, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Poslanecká sněmovna by měla hlasovat o důvěře nové vládě Jana Fischera až poté, co Senát schválí zkrácení současného volebního období. Na takovém postupu se shodují zástupci bývalé vládní koalice a sociálně demokratické opozice.

Miroslav Kalousek  (vlevo) a Eduard Janota,  foto ČTK
Exministr financí Miroslav Kalousek ale v České televizi připustil, že ústavně spolu oba termíny nijak nesouvisí, takže tento postup poslancům nemůže nikdo nařídit:

"Vláda čerpá svoji legitimitu z politické dohody, jejíž součástí je i dohoda o předčasných volbách, takže asi by bylo logické, kdyby nejprve byla naplněna ta dohoda o předčasných volbách, a následně vláda, která má zemi dovést k předčasným volbám, to je její hlavní úkol, by dostala důvěru."

Také místopředseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že tato dvě hlasování nelze od sebe oddělit:

"Domnívám se, že by bylo jistě logické, pokud by nejprve došlo k hlasování v Senátu o schválení příslušné ústavní změny, a bezprostředně poté by získala důvěru přechodná úřednická vláda pana Fischera. Tato dvě hlasování nelze od sebe zcela oddělit. Já jsem optimista a domnívám se, že ústavní zákon bude v Senátu přijat, a tudíž se nezkomplikuje ani cesta k vyjádření důvěry Fischerově vládě."

Příslušným ústavním zákonem o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny by se měli senátoři zabývat ve čtvrtek 28. května.

Jan Fischer,  foto: ČTK
Fischerova vláda měla na pondělí jasný program - schválit své programové prohlášení a požádat předsedu Poslanecké sněmovny o svolání schůze, na níž bylo toto prohlášení premiérem představeno s požadavkem na vyslovení kabinetu důvěry. Podle jednacího řádu sněmovny svolá její předseda poslance tak, aby mohli žádost o vyslovení důvěry projednat nejdéle do 14 dnů po jejím předložení.

Jedním ze základních úkolů každé vlády je sestavení státního rozpočtu. Pro Fischerovu vládu to nebude úkol lehký. Kvůli ekonomické krizi se odhaduje rozpočtový schodek až na 223 miliard korun. Ministr financí Eduard Janota bude usilovat, aby deficit rozpočtu na příští rok nepřekročil 170 miliard korun, přičemž sám je schopný ovlivnit pouze 18 procent výdajů, ostatní věci jsou dané zákony:

"Já jsem dneska v naprosto bezprecedentní situaci oproti svým předchůdcům z nedávné doby, kdy očekávám nižší příjmy rozpočtu o 100 miliard, myslím tím daňové, a nižší příjmy z pojistného o 60 miliard. Musím respektovat zákony a mohu provést určitá korekční opatření v rámci těch 18 procent výdajů, a tyto chci udělat. Chci to udělat tak, že chci za prvé zmrazit mzdový vývoj, chci ve všech resortech zabránit tomu, aby se tam pohybovala neobsazená místa, tzv. černé duše v enormním množství, to znamená, že chci tolerovat maximálně jedno procento v každé kapitole tzv. mrtvých duší nebo neobsazených míst."

Ministr Janota chce naopak podporovat priority jakými jsou věda, výzkum, vzdělání, infrastruktura nebo využití peněz ze strukturálních fondů Evropské unie.