Nejstarší doly v Evropě leží zřejmě u Moravského Krumlova

Nejstarší doly v Evropě leží pravděpodobně v lese u Moravského Krumlova na Znojemsku. Výzkum nově ukázal, že v této lokalitě se těžil rohovec na výrobu pazourku už před devíti a půl tisíci lety, tedy mezi starší a střední dobou kamennou.

Podobné, ještě složitější doly se našly pouze v Egyptě a svého času byly zcela neočekávanou senzací. Archeologové pravěké doly u Moravského Krumlova zkoumají už 14 let, uvedl Martin Oliva z Ústavu Anthropos.

"Těšili jsme se na datum nějakých 800 let před Kristem, ale letos nám došlo z laboratoří v Groningenu datum 9 tisíc 500 let, což znamená, že to je někde mezi starší a střední dobou kamennou."

Jak takové doly vypadaly?

"Kopali tam v granodioritové drti. Pak to zřejmě značně ztvrdlo, takže dneska to nejsme sto prorazit ani krumpáčem. A oni nějakými dřevy nebo kostmi v tom těžili až z hloubky 4 metry. Na dně šachet se do boku rozbíhaly možná i chodbičky, které jsou vyplněné tou rubaninou."

U ústí jedné z šachet bylo nalezeno ohniště. Právě z něj vědci odebrali vzorky, které nechali zkoumat tzv. uhlíkovou metodou, která určuje stáří. V době vzniku dolů v Krumlovském lese vedli předchůdci člověka toulavý život lovců a sběračů. Nebylo zvykem, aby se usazovali na jednom místě. K hloubení šachet u Krumlova v tamním tvrdém podkladu ale potřebovali tisíce hodin. Možná si tak budeme muset opravit názory na způsob života pravěkých lidí.

"Do jisté míry ano, protože vyhloubení šachet v tak tvrdém sedimentu vyžaduje značnou usedlost na jednom místě, obrovské nasazení pracovních sil. Je záhada, proč to dělali, protože rohovec, který tam vytěžili, si mohli nasbírat. Rozhodně na to, co z něho vyráběli. To byli takové droboučké trojúhelníčky do různých nástrojů, zbraní a podobně. Je to záhada. Přitom rohovec v té době proudil až do Kladska do jižního Polska. Nevíme proč, protože tam měli mnohem lepší surovinu přímo na povrchu."

S doly v Krumlovském lese se pojí i další záhada. Pazourek se v něm těžil ještě v době bronzové a železné, tedy v době kdy už nebyl potřeba. Lidé ho těžili z desítek, možná stovek šachet a skoro všechno nechávali na místě. Jak uvedl Martin Oliva, možná se tak dostávali do pomyslného kontaktu s předky.

"Možná se to v jejich myslích obracelo v cosi jiného: čím víc rohovce vytěžím, tím bude lepší úroda, tím bude ochrana předků účinnější. Taky to mohlo souviset s nějakými iniciačními obřady. Ale v každém případě to zřejmě tehdejší elity organizovaly proto, aby upevnily své postavení."

Po skončení výzkumu se v okrajové části Krumlovského lesa plánuje vybudování turistické stezky, která bohatou historii této oblasti představí.