Aš - nejzápadnější město České republiky
Dnes se vydáme do nejzápadnějšího a svým názvem nejkratšího města v České republice. Tím je Aš, pohraniční město ze tří stran obklopené Německem, které se ještě dnes vzpamatovává z rozsáhlých demolic v 60. letech. Zároveň je zde několik unikátů, například jediná socha Martina Luthera v Česku či jedna z nejkrásnějších kamenných rozhleden.
Ašsko ovládal 600 let rod Zedwitzů. A díky nim zůstalo i po 30-ti leté válce jediným protestanským územím v Čechách. V první zmínce se o Aši mluví ve 13. století ještě jako o osadě Aska.
"A to slovo Aska pochází z německého slova ask, což je druh pstruhovité ryby,"
Papír z Ašska najdete například v archivech Holandska, Německa a dalších zemí. Jak podotkl starosta Dalibor Blažek, na konci 19. století byla Aš hned po Praze druhá v odvodu daní v přepočtu na jednoho obyvatele.
"V roce 1918, když vznikla Československá republika a zakládala se Československá obchodní banka, tak vznikla z vkladů libereckých a ašských textiláků, takže ve své době to bylo velmi významné město. Bohužel po druhé světové válce došlo k vysídlení německých obyvatel a z celkového počtu, který byl přes 30 tisíc obyvatel, zůstalo nějakých deset, jedenáct tisíc. V 50. letech došlo k tomu, že přes Aš ujel rychlík do Německa. Důsledek byl takový, že se z Aše stala neproniknutelná hráz. Když jste chtěla do Aše navštívit někoho a nebo když jste byla obyvatel Aše a jela jste třeba do Chebu studovat, tak jste musela mít propustku a bez propustky vás do Aše nikdo nepustil."
Prostě tvrdé hraniční pásmo. Následek byl takový, že ti, co do Aše přišli, odsud zase utíkali. V současné době má Aš 12,5 tisíce obyvatel. Jejich počet stoupá jen pomalu. Vysídlení německých obyvatel mělo za následek devastaci bytů a celé architektury města. Domy musely být postupně strženy.
"Tady nejenom, že jsou proluky, ale tady zmizely celé čtvrti města. Téměr celá hlavní ulice. Náměstí tu dnes připomíná jenom kašna Johanna Wolfganga Goetha. To bylo největší náměstí, které neexistuje. Před radnicí bylo Kostelní náměstí s obrovským kostelem, který měl varhany, které patřily mezi troje nejunikátnější v Evropě. Kostel shořel v 60. letech. Aš velice utrpěla a já musím říct, že neznám město, které by za minulého režimu bylo tak zdevastováno jako naše, neberu-li v potaz města, která byla úplně zlikvidovaná."
Dnes kdysi největší kostel v Aši, kam se vešlo až 4 tisíce věřících, připomíná malý památník a obrysy jeho základů. Před kostelem stála a stojí dodnes socha Martina Luthera, který v 16.století bojoval o reformu katolické církve. Byla postavená v druhé polovině 18. století a jedná se o jedinou sochu tohoto reformátora v České republice.
Jednou z dominant je kamenná Bismarckova rozhledna na vrchu Háj nad městem. Jak uvedl ředitel muzea Pavel Chrást, je vysoká 34 metrů a dodnes přístupná veřejnosti.
K nejstarším památkám Ašska patří i kamenné smírčí kříže. Jsou památkou středověké právní kultury symbolizující smír mezi vrahem a rodinou oběti. Na území Ašska je jich 11, na celém území okresu Cheb pak přest sto.
"Pokud někdo spáchal hrdelní zločin, tak na smíření s Bohem mu bylo uloženo, aby vybudoval kamenný kříž. Naše muzeum je již více než 25 let střediskem Společnosti pro výzkum kamenných křížů. Ta má v současné době přes 200 dopisovatelů a eviduje veškeré kamenné kříže i jiné drobné kamenné památky v celé ČR. I v průvodcích ašského regionu je možno nalézt stezky po kamenných křížích."
Aš se dnes snaží vzkřísit duch města a přilákat turisty. Po roce 1990 se otevřel hraniční přechod do Německa a město přestalo být jakýmsi výčnělkem České republiky.
"To město se likvidovalo přes 50 let a zase nějakou dobu bude trvat, než se mu vrátí jeho původní tvář. My jako zastupitelé máme veliký cíl město nějakým způsobem změnit. Můžeme těžit z naší polohy, která je na hranicích, z polohy, která je uprostřed lázeňského trojúhelníku Bad Brambach, Bad Elster a Františkovy Lázně a chceme se zaměřit na rozvoj lázeňské turistiky."
Jedním z prvních úkolů je podle radnice zpříjemnit tvář města. Mělo by se tak za pomoci projektů z fondů Evropské unie stát do roku 2010.
