Vláda chce ušetřit na sociálních dávkách

Vláda chce omezit zneužívání sociálních dávek. Zpřísnila proto podmínky pro jejich zpětné vyplácení. O sociální podporu budou moci lidé zpětně žádat jen tři měsíce, nikoliv celý rok jako dosud. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.

Vláda chce ušetřit na sociálních dávkách

Zprava ministr zemědělství Jaroslav Palas, místopředseda vlády Petr Mareš a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na schůzi vlády, foto: CTK

Vláda si od tohoto opatření mimo jiné slibuje, že přispěje ke snížení počtu Romů odcházejících do zahraničí. Právě Romové totiž o dávky žádají po delším pobytu mimo republiku poté, co neuspěli se žádostí o azyl. Doplatky tak činí až několik desítek tisíc korun a státní kasu tato praxe stojí měsíčně stovky miliónů. Je však otázkou, zda opatření vlády Romy od emigrace odradí a bude mít trvalý efekt. O tom není přesvědčen vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.

"Zkrácení doby, po kterou lze zpětně nárokovat dávky sociální podpory, může mít dílčí efekt, ale zřejmě neovlivní celkovou dynamiku té romské migrace, protože ta má mnoho motivací. Určitě je to atraktivita těch cílových zemí i celková větší vstřícnost těchto společností k osobám, které patří k viditelným menšinám. To jsou věci, které vyvolávají přirozený tah. A je tam samozřejmě i ta stránka jaké jsou podmínky u nás. To znamená prohlubující se sociální vyloučení, nezaměstnanost, pocit ztráty perspektiv."

Odborníci odhadují, že vládní rozhodnutí odradí nanejvýš desetinu těch, kteří o emigraci uvažují. Romové totiž často řeší žádostmi o azyl zoufalou situaci, do níž je přivedli lichváři.

Vládní opatření však neznamená, že by o dávky přišli všichni, kteří pobývají v cizině z různých jiných důvodů. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý k tomu uvedl.

"Dávky státní sociální podpory se nevyplácejí do ciziny. Pokud se jedná o nároky na dávky státní sociální podpory osob, které pobývají v zahraničí dlouhodobě z důvodů pracovních, studijních a léčebných, bude možné, stejně jako je tomu dnes zajistit vyplácení dávek průběžně.

Vláda hodlá rovněž více motivovat občany, aby si hledali práci. Chce zajistit, aby nebylo výhodnější odmítnout zaměstnání v případě, že je mzda nižší než vyplácené dávky. V budoucnu by proto mělo být při výpočtu dávky vzato v úvahu pouze 70 procent žadatelova výdělku, nikoli 100 jako nyní. Úřady by také při posuzování nároku na dávky měly zjišťovat i majetkové poměry žadatelů. V případě, že by příjemce dávek mohl nějakým způsobem majetek využít ke zvýšení svých příjmů, mohl by sociální podporu ztratit.