Sjezdovka a konec světa

Foto: ČTK

Sněhové podmínky na českých horách dělají v posledních dnech radost všem lyžařům. Ale právě oni se v této době opětovně dostávají do ostrého střetu s ekology. A znovu na severní Moravě. Jak uvádí Zdeněk Vališ, celý spor má rovněž politické pozadí.

Foto: ČTK
Zastupitelé Moravskoslezského kraje chtějí otevřít kauzu lyžování na Lysé hoře v Beskydech. Minulý týden přijali usnesení, ve kterém vyzývají ministra životního prostředí, aby přehodnotil rozhodnutí nepovolit lyžování na severní sjezdovce nejvyšší beskydské hory. Podle ministra leží sjezdovka v nejcennější části Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Zastupitelé kraje naproti tomu požadují udělení výjimky, protože ministerské rozhodnutí je prý v rozporu s veřejným zájmem rozvoje regionu. Tento veřejný zájem podle zastupitelů jednoznačně převažuje nad zájmem ochrany přírody.

Proti ministerskému zákazu se už dříve vyslovili starostové obcí v blízkosti Lysé hory a také tamní podnikatelé. Důvod je jasný a pochopitelný: obce i podnikatelé chtějí samozřejmě vydělávat na turistickém ruchu. Přitom se zákazy a souhlasy lyžování je to v Moravskoslezském kraji poněkud zašmodrchané. Za bývalého sociálnědemokratického ministra životního prostředí byla severní sjezdovka na Lysé hoře povolena. Zakázal ji teprve současný ministr. Úplně opačná situace nastala u nejvyšší hory Jeseníků - Pradědu. Tam bývalý ministr lyžování na jedné sjezdovce před dvěma roky zakázal, zatímco nový ministr ho před několika dny zase povolil. Ale to má zřejmě původ v trochu jiném osobním pohledu na různé studie hodnotící vliv masové turistiky na chráněnou krajinu.

Na druhé straně je ovšem také pravda, že nikdo z těch, koho rozhořčují ministerské zákazy, zároveň nepřipomene to, co všichni příznivci lyžování moc dobře vědí. Že totiž sjezdovek a vleků je dnes v Beskydech a Jeseníkách víc, než jich bylo před nějakými deseti lety. A na tom, že severní Morava je rájem lyžařů i v době, kdy v Krkonoších je dávno jaro, přece nic nezmění fakt, že na jednu ze sjezdovek se lyžaři nedostanou. Je to jistě mrzuté pro pár desítek lidí, kteří přicházejí o práci či o zisky, ale dělat z toho tragédii, jako že nastává konec světa, vyvolává spíše shovívavý úsměv. O úplném konci světa mluvil už před dvěma roky tehdejší předseda sněmovny Václav Klaus, známý milovník lyžování, když se veřejně rozhořčoval právě kvůli uzavření jedné sjezdovky na Pradědu.

Jsou to především čelní politici v Praze, kteří ze sjezdovek udělali problém tím, že z celé záležitosti udělali vysoké politikum. Kdosi se prý snaží diktovat občanům, co je pro svět dobré, místo aby vše přenechal neomylné ruce svobodného trhu. Jako by politici nevěděli, že ministerstvo životního prostředí nebylo ustaveno proto, aby pečovalo o prosperitu podnikatelů či pohodlí a pohodu rekreačních sportovců. Politici to samozřejmě vědí. Ale také vědí, že zatímco lyžař či podnikatel jsou potenciální voliči, matičku přírodu k volebním urnám nedostanou.