V boji o Hrad se objevilo další jméno - bývalého odborového předáka Richarda Falbra
Boj o Hrad má další překvapení - vynořilo se totiž nové jméno - Richard Falbr, který ještě může pořádně zamíchat kartami. Je sociálnědemokratickým senátorem a ve veřejnosti je znám více než Jan Sokol, neboť několik let stál v čele největší odborové centrály.
Boj o Hrad má další překvapení - vynořilo se totiž nové jméno - Richard Falbr, který ještě může pořádně zamíchat kartami. Je sociálnědemokratickým senátorem a ve veřejnosti je znám více než Jan Sokol, neboť několik let stál v čele největší odborové centrály. Richar Falbr mluví výborně anglicky a španělsky. Narodil se totiž v Británii, kde byl jeho otec dobrovolníkem v české stíhací peruti a matka španělská zdravotní sestra. Ještě donedávna přitom jakékoliv spekulace o své prezidentské kandidatuře odmítal. Zdůvodňoval to svým pozitivním lustračním osvědčením z roku 1994. Nyní ale svoji nechuť vysvětlil tím že mu vadí české pojetí role prezidenta, která má příliš mnoho monarchistických rysů. Svoji kandidaturu však připouští.
"Kdyby podle mého soudu hrozilo nezvolení kandidáta Sokola, kterého já mám rád, a pro něhož budu hlasovat, pokud bude kandidovat a situace vypadala tak, že by na Hradě skončil Václav Klaus, tak pak bych zvažoval i tu možnost, že bych neodmítl iniciativu některých senátorů, kteří mě oslovili s tím, že bych mohl kandidovat, ale v žádném případě bych nechtěl kandidovat jako exponent politické strany."
O Falbrovi jako kandidátovi na prezidenta prý uvažuje řada senátorů napříč politickým spektrem. Údajně už kolují podpisové archy na podporu jeho kandidatury. Bývalý odborový předák by mohl být přijatelný zejména pro komunisty. Zřejmě by mu dali přednost před Janem Sokolem i kandidátem ODS Václavem Klausem. Falbr se chce rozhodnout ve středu, poté, co proběhne diskuse o Sokolově kandidatuře. Domnívá se totiž, že některé názory Jana Sokola jsou pro poslance ČSSD těžko přijatelné - například jeho názor na odsun sudetských Němců, který odmítá.
Kdo tedy ovládne Pražský hrad je stále velkou neznámou. Nominace kandidáta nutně nemusí znamenat jeho zvolení. Vždyť prvního kandidáta ČSSD Jaroslava Bureše podpořilo šedesát poslanců ČSSD a pak ho nevolila ani čtyřicítka. Pokud třetí volba zkrachuje, na řadě bude pravděpodobně volba přímá. Právě o ní by mohli začít diskutovat poslanci již na začínající schůzi. S projednáním této ústavní změny příliš nespěchají sociální demokraté a na pozdější dobu by ji nechali i komunisté. Naopak rychlé přijetí přímé volby prosazují unionisté a také občanští demokraté. Ti by navíc - podle poslance Jana Vidíma - přivítali, aby volba hlavy státu občany byla co nejdříve:
"My si myslíme, že lze změnu Ústavy projednat, schválit a nechat vyjít ve sbírce, tak, abychom už v červnu, současně s referendem o vstupu do Evropské unie mohli volit prezidenta přímo."
Pokud by byla volba prezidenta spojená s referendem, jehož termín je již schválen, odpadl by tak argument o tom, kolik to bude státní rozpočet stát.
