Ekonomika
Jak nedávno oznámil Český svaz pivovarů a sladoven, celková výroba piva v České republice se v loňském roce oproti roku 2001 zvýšila o 1,5 procenta a výrazně přesáhla hranici 18 miliónů hektolitrů. Pro srovnání, začátkem devadesátých let minulého století se vyrobilo v celém tehdejším Československu kolem 20 miliónů hektolitrů piva.
Jak nedávno oznámil Český svaz pivovarů a sladoven, celková výroba piva v České republice se v loňském roce oproti roku 2001 zvýšila o 1,5 procenta a výrazně přesáhla hranici 18 miliónů hektolitrů. Pro srovnání, začátkem devadesátých let minulého století se vyrobilo v celém tehdejším Československu kolem 20 miliónů hektolitrů piva. Předseda pivovarnického svazu Jan Veselý před rokem snil o tom, že tato úroveň bude co nevidět překonána i v samostatné České republice. Dnes se ale vyjadřuje opatrněji.
"Osobně nějaký významný nárůst celkové výroby piva neočekávám. Dodávky do tuzemska budou pomalu klesat a budou vyrovnávány a možná víc než vyrovnávány nárůstem exportu."
Právě růst exportu piv vyrobených v Česku dělá pivovarníkům největší radost. Oproti roku 2000 vzrostl i počet vyvážejících pivovarů: z 39 na 48. Pivovarnický svaz přitom uvádí, že v Česku se vaří pivo ve 49 průmyslových podnicích. Pouze jeden z nich tedy pivo nevyváží.
"Za největší úspěch považujeme my pivovarníci a sladaři fakt, že vyvážíme na saturované trhy, Německo, Slovensko, Velká Británie, Spojené státy, Japonsko atd., a přesto se nám v meziročním srovnání povedlo zvýšit export o téměř 6,5 procenta, což je veliký úspěch už proto, že na většině významných trhů dochází postupně ke snižování spotřeby piva."
Nadále pokračuje trend zvyšování exportu ležáků a naopak klesá vývoz výčepních piv. Největším odběratelem českého piva je tradičně Německo s více než 30procentním podílem. Druhé zůstává Slovensko a třetí Velká Británie. Jan Veselý ale upozorňuje především na vysoký nárůst vývozu českého piva do Japonska a Spojených států.
"Málokdo si uvědomuje, že teprve v tomto desetiletí jsme dosáhli takového vývozu piva do Spojených států, který zde byl už v roce 1913. V první světové válce jsme byli protivníci, pak tu byly známé peripetie naší socialistické minulosti, takže teprve nyní jsme se dostali na úroveň, kde už jsme dávno byli."
Pokud jde o export, pohlíží předseda Českého svazu pivovarů a sladoven optimisticky i do budoucna. Důvodem je podle Veselého fakt, že obě největší české pivovarnické skupiny mají silné zahraniční strategické partnery.
"Pro velké pivovarské společnosti a velké exportéry, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Pražské pivovary, je obrovská výhoda v tom, že mají světově významné strategické partnery, kteří zařadili jak značku Pilsner Urquell, tak značku Staropramen do svých nejvyšších souhvězdí, používají je jako svých letadlových lodí, na které se všichni spoléhají. To samozřejmě přináší neskutečné možnosti: finančně, odborně, odbytově, protože ti strategičtí partneři mají po celém světě své podřízené jednotky, filiálky, dceřinné či vnukovské společnosti. To vše vytváří možnosti, o jakých se českému pivovarnictví nemohlo před takovými deseti lety ani zdát."
Upevňovat prestiž tradičních českých značek by samozřejmě nebylo možné bez vysoké kvality českého piva. Nejde ale jen o tradiční pivní značky. Podle pivovarnického svazu je nutné ochránit před postupující globalizací a tím i unifikací ty vlastnosti, které jednoznačně odlišují české pivo od ostatních piv. Proto se nyní jedná s příslušnými úřady, aby se označení "české pivo" stalo ochranou značkou. Každý výrobce piva pak bude muset podle Jana Veselého splnit čtyři podmínky.
Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý řekl Radiu Praha, že chráněná značka České pivo by měla být zavedena ještě před vstupem Česka do Evropské unie.
