Jde o vnitrostranický souboj
Volí celá rodina, těmito slovy by se dal charakterizovat poslední návrh lidovců, podle něhož by rodiče měli získat volební právo i za své nezletilé děti. Ostatní politické strany reagovaly na návrh s úsměvem a považují ho za úlet nebo recesi. Jak uvádí Zdeněk Vališ, za nejnovější iniciativou ale nejspíše budou nadcházející stranické volby.
Podle předsedy křesťanských demokratů Cyrila Svobody a místopředsedy Tomáše Kvapila sleduje návrh jediný cíl: podpořit postavení českých rodin. Stát požaduje po rodičích, aby o děti řádně pečovali, chce tedy po nich plnění povinností. Spolu s povinnostmi by proto měli rodiče dostat i více práv. Získáním volebního práva i za své děti by nepřímo donutili politiky, aby se více ohlíželi na situaci rodin. Mimo jiné by to prý rovněž pomohlo zvrátit nepříznivý vývoj populační křivky. Velice originální, nekonvenční nápad lidoveckých představitelů ovšem vyvolává převážně pobavení jiných politiků i komentátorů a překvapeni jsou i mnozí členové strany. Dokonce i premiér Vladimír Špidla, který rozhodně neukazuje na veřejnosti smysl pro humor a žertování, tentokrát reagoval dosti rozverně. Lidovecký návrh recesisticky rozšířil s tím, že voličský průkaz na děti by mohly dostávat i těhotné ženy. Takový komentátor Mladé fronty Dnes mohl samozřejmě popustit uzdu své fantazii ještě víc. Lidovci jsou podle něj nedůslední, protože přehlíží volební právo zesnulých členů rodin, ačkoliv "duše člověka je pro lidovce běžným artiklem". Výhody jsou prý nasnadě: "ve volbách by se projevil rozum předků". Dosti škodolibým vysvětlením lidovecké aktivity je také tvrzení některých politiků, že křesťanští demokraté chtějí dávat hlasy i za své děti kvůli nízkým volebním preferencím.
Poslední průzkumy totiž naznačují, že v příštích volbách by nemuseli dostat nezbytných pět procent hlasů ke vstupu do sněmovny, a tak se hodlají pojistit podporou celých lidoveckých rodin, které bývají početnější. Například už citovaný komentátor Mladé fronty Dnes ale tento postranní úmysl lidovcům nepodsouvá. Poukazuje naopak na fakt, že mnohem více dětí mívají Romové a ti zpravidla lidovce nevolí. Na druhé straně na stejné téma dětských hlasů se diskutuje v Německu a Rakousku, i když pouze v akademické rovině. Nápad může mít jisté, na první pohled ne zrovna patrné racionální jádro. V praktické rovině lze ale najít řadu háčků, například, kdo z rodičů by mohl disponovat hlasem dítěte? A jak by to vypadalo v rodinách, kde jsou děti z více manželství, protože tam by většinou museli mít právo spolurozhodovat i bývalí partneři, biologičtí rodičové? Bral by se nějak v potaz také názor mladého člověka, kterému by do plnoletosti zbývalo už jen pár měsíců? Je zřejmé, že i v Česku má lidovecký nápad šanci uspět pouze jako akademické téma. Proč s ním tedy Svoboda a Kvapil vlastně přicházejí? A proč právě v této době?
Nabízí se jedno vysvětlení. Největší Svobodův stranický rival místopředseda Jan Kasal nedávno vystoupil s kontroverzním návrhem na zákaz potratů. Ten rovněž nemá v Parlamentu sebemenší šanci uspět. Mnozí pozorovatelé ale soudí, že Kasal mířil svou iniciativou především do vnitrostranických řad, kde by mu měla na zářijovém sjezdu přinést další důležité body v souboji s liberálněji založeným Svobodou o křeslo předsedy. Je tedy dosti pravděpodobné, že nápad s volebním právem pro celou rodinu je zase protiútokem Cyrila Svobody.
