Prachatice - historické město roku 2002
A teď se vydáme na výlet. Společně se Zdeňkou Kuchyňovou navštívíme Prachatice - renesanční město, které patří k nejlépe zachovalým městským komplexům v České republice.
Historické jádro Prachatic bylo v roce 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací. Tento stupeň památkové ochrany má v České Republice pouze 40 nejzachovalejších měst. Prachatice byly od začátku spjato s tzv. Zlatou stezkou, což byla středověká obchodní cesta, která spojovala české země s Podunajím a přepravovala se po ní především sůl. Ve středověku jedna z nejvýznamnějších surovin, v podstatě jediný prostředek k uchování potravy. A právě díky tomu měla Zlatá stezka obrovský význam. Jak podotkl historik František Kubů, stezka byla úzká a prošli po ní jen naložení koně.
"Procházela velice těžkým horským terénem, neboť musela přejít pohraniční hřeben Šumavy - od Dunaje až sem do Čech. Byl to systém jednotlivých stezek, které přecházely českou hranici na třech místech a směřovaly do tří měst - do Prachatic, Vimperka a do Kašperských hor. Tu dopravu na Zlaté stezce obstarávali tvz. soumaři. To byli zvláštní obchodníci nebo dopravci, kteří na hřbetech svých koní dopravovali nejen sůl, ale také koření, drahé látky, zbraně z jihu do Čech a opačným směrem potom obilí a další potravinářské produkty, chmel, slad a také známou prachatickou pálenku."
Z bezpečnostních důvodů se soumaři sdružovali do karavan a občas užívali i ozbrojeného doprovodu. Denně ušli až 30 kilometrů. V Prachaticích se konají vždycky v posledním červnovém víkendu slavnosti Zlaté stezky. Historickou část města ovládnou šermíři a kejklíři, dobová hudba, pouliční divadla, dobová řemesla, trhovci a noční pochodňový průvod. Po dobu slavností ožívá celé historické centrum města příjezdem nefalšované karavany soumarů z německého Pasova. Aktéři i diváci se tak navracejí do doby vrcholu prosperity obchodu na Zlaté stezce v 16. století.
"Tehdy byla na vrcholu své slávy a prachatičtí měšťané tehdy byli tak bohatí, že si mohli dovolit přestavět své domy najednou, v tehdy módním renesančním stylu. A díku tomu, že Prachatice brzy potom velice schudly, protože Zlatá stezka zanikla a 30-ti letá válka poškodila město značným způsobem, tak potom naopak prachatičtí neměli peníze na další přestavby a díky tomu se nám většina domů zachovala v té renesanční podobě."
Krásná je například prachatická radnice. Stojí na místě předpokládaného rožmberského zámečku a její výzdoba se vztahuje k soudnictví. Další zajímavý dům - Bozkovský, byl v majetku rychtáře. Na fasádě má rožmberského jezdce. Ale rychtář byl zřejmě příliš hamižný, protože v podloubí domu malíř poznamenal slova: vymalováno jest, ale není zaplaceno.
"Pak je to tzv. knížecí dům, který je v rohu náměstí a na kterém je krásně vyobrazena asi korunovační karavana císaře Rudolfa II. z 16. století. Pak další krásně vyzdobený dům je Rumpálův. Ten je asi uprostřed náměstí naproti kašně. Na tom je zase zobrazena jízdní bitva. A takových domů je tu celá řada."
Dominantou Prachatic je i kostel sv. Jakuba, což byl patron poutníků a kupců. Okénko staré sakristie má prohnutou mříž a podle staré pověsti tu dal Jan Žižka upálit 85 neposlušných prachatických měšťanů. Je zde i vzácný obraz ukřižování Krista a barokní vyřezávaný oltář. Nynější podobu však kostel získal v 19. století, kdy byla požárem zničená věž přestavěna do podoby minaretu. A jak podotkl historik František Kubů, jako každé město i Prachatice mají své pověsti. Například pověst o soumarském zvonku.
"Ten byl až do 20. století zavěšen na městském kostele. a jednalo se o takový speciální zvonek se zvláštním zvukem, kterým bylo ve středověku vyzváněno po setmění. Ten zvon oznamoval soumarům, či-li těm obchodníkům, kteří směřovali po Zlaté stezce do města, že se blíží noc, že městské brány budou uzavřeny. Zároveň byl zvon jakýmsi vodítkem pro zbloudilé soumary, kteří sešli z cesty a hledali svůj směr. Zvon samozřejmě přestal sloužit po zániku Zlaté stezky, ale z tradice jím bylo vyzváněno až do nedávné doby předválečné."
I moderní výstavba zanechala v Prachaticích zajímavosti. Jsou zde například největší sluneční hodiny ve středí Evropě. Vznikly v 70. letech a jejich autorem je sochař Zdeněk Šimek, který se amatérsky zajímal o astronomii a inspiroval se observatořemi starověké Indie. Své návrhy pak konzultoval s astronomem a pro konečné řešení byla nezbytná i spolupráce s matematikem. Nedávno proběhla i rekonstrukce náměstí, která dopadla velice zdařile a máte dojem, že chodíte po dlažbě staré několik staletí. Prachatice nyní získaly titul historické město roku 2002, který je dotován cenou jeden milión korun. A ten už je samozřejmě opět investován do oprav historických památek.
