Vláda schválila další úsporná opatření

Vláda v pondělí navrhla další způsoby, jak získat peníze do státního rozpočtu. Pokud kabinetní návrhy schválí Parlament, bude podnikání v Česku zřejmě složitější a dražší. Jednání vlády sledoval Josef Kubeczka.

Vláda schválila další úsporná opatření

Ministr financí Bohuslav Sobotka (vlevo) diskutuje s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou, foto: ČTK

Ministři se dohodli, že schodek státního rozpočtu by v příštím roce neměl přesáhnout 118 miliard korun. V dalších letech pak má klesat. Vláda souhlasila s výdajovými stropy jednotlivých ministerstev, které zaručí dodržení maximálního schodku. Tím schválila i celkem dvacetimiliardové škrty oproti původním požadavkům resortů. Podle premiéra Vladimíra Špidly ministři určili i priority rozpočtu na příští rok:

"Reformu veřejných financí,to je zřejmé, to je klíčová priorita, vzdělanostní ekonomiku a plnohodnotné včlenění České republiky do Evropské unie."

Kabinet se také shodl na tom, že živnostníci, kteří vykazují nízké nebo vůbec žádné příjmy, budou muset platit minimální daň. Ta se podle ministra financí Bohuslava Sobotky bude vypočítávat z poloviny průměrné mzdy, což by letos bylo asi z osmi tisíc měsíčně. Další navrhované změny jsou pro poplatníky příznivější:

Zdeněk Škromach a Jaroslav Palas, foto: ČTK

"Dochází ke zvýšení odečitatelné položky ze základu daně na jedno dítě, a to o dva tisíce korun ročně. Dochází k postupnému snížení sazby daně z příjmu právnických osob až na dvacet čtyři procenta ve třech krocích, to znamená ročně o dvě procenta. Dochází také k některým dílčím úpravám, které se týkají daňového základu."

Další úspory si vláda slibuje od snížení státní podpory účastníkům stavebního spoření na 2400 korun ročně z dosavadních čtyř a půl tisíce. Rozpočet tak během příštích let ušetří asi 60 miliard korun. Na vyšší, až třítisícovou podporu by podle ministra Sobotky měli mít nárok pouze ti, kteří své úspory využijí výhradně na zlepšení nebo pořízení svého obydlí. Konkrétní podmínky ale musí určit vláda svým nařízením:

"Zákon předpokládá obecně množnost vydání takovéhoto vládního nařízení a definuje okruh subjektů, které by mohly případně takový dodatečný příspěvek na stavební spoření čerpat. Přesné podmínky ale budou obsaženy až v příslušném návrhu vládního nařízení. Taková dodatečná modifikace bude možná pro účastníky těch nových spořících cyklů."

O balíku 12 reformních zákonů začne Poslanecká sněmovna jednat na mimořádné schůzi 22. července. Už nyní ale vládní reformu veřejných financí ostře kritizují občanští demokraté. Podle nich nejde o skutečnou reformu, ale jen o zdražování, zvyšování daňové zátěže a v konečném důsledku o snížení životní úrovně občanů. Výkonná rada ODS vyzvala své poslance a senátory, aby nepodpořili vládní reformu financí jako celek a neúčastnili se také dílčích úprav formou pozměňovacích návrhů. Vlastní alternativu reformy zatím ODS - podle poslance Vlastimila Tlustého - nechystá:

"Je jasné, že dokud vláda neukončí výčet jednotlivých opatření, my je nemůžeme ani hodnotit, ani k ním stavět alternativu. Nicméně předpokládáme, určitý obsah toho vládního materiálu a k němu připravujeme svoje stanovisko."

Odboráři chystají pozměňovací návrhy k reformě veřejných financí a chtějí pro ně lobovat u jednotlivých poslanců a senátorů.