V texaském La Grange stojí valašská zvonička
V dnešní krajanské rubrice se alespoň po rozhlasových vlnách vydáme za českými krajany do Finska. Ředitel Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm také vysvětlí, jak se do texaského městečka La Grange dostala valašská zvonička. Rubrikou Vás bude provázet Milena Štráfeldová:
"Jsem Aarto Vaverka, jsem z Finska, z Helsinek. Můj taťka je z Brna, takže jsem napůl Čech a mám dva domovy."
Takto se letos v létě na kurzech češtiny ve východočeské Dobrušce představil mladý krajan, který si sem přijel zdokonalit svůj "otcovský" jazyk. Doma totiž mluví po celý rok jen finsky, češtinu si může procvičovat pouze pár týdnů o prázdninách u příbuzných v České republice.
"Na mne mluví taťka česky ve Finsku, ale jinak tu řeč neslyším ani jí nemluvím."
Aarto k tomu ani nemá mnoho příležitostí - v celém Finsku žije podle jeho odhadu sotva stovka českých krajanů. To ostatně potvrzuje i naše velvyslankyně v Helsinkách Alena Prouzová:
"Pokud budeme považovat za krajany lidi, kteří odešli buď v roce 1948 nebo po roce 1968, tak se to pohybuje kolem sta lidí, ale po roce 1989 je ten počet proměnlivý v závislosti na počtu studentů, kteří jsou tady na stážích, v závislosti na počtu lidí, kteří tady mají dočasně zaměstnání. Takže dnes mohu říct, že tady žije asi sto padesát, sto šedesát Čechů."
Většina z nich žije na jihu země, případně ve středním Finsku. Výjimku tvoří jen oblast kolem Rovaniemi na polárním kruhu. Na tamní univerzitě je totiž několik českých studentů, především budoucích právníků. A jaký je podle velvyslankyně Prouzové důvod, proč do Finska zamířilo tak málo Čechů?
"Finsko nikdy nebylo tou zaslíbenou zemí pro lidi, kteří z politických důvodů opouštěli Českou republiku. Po roce 1968 sem přišlo několik desítek lidí. Většinou se do Finska dostali sňatkem anebo tady měli práci, ať už na univerzitě nebo v podniku, který měl vazbu na tehdejší Československo."
Finsko jako bezprostřední soused Sovětského svazu nebylo v době studené války v jednoduché situaci. V lecčems se snažilo komunistické velmoci vyjít vstříc, což pro tehdejší československé emigranty byla trpká zkušenost. Alena Prouzová uvádí jako příklad vzpomínku Čecha, který do Finska přišel v roce 1974. Ačkoliv vysokoškolák, nemohl zprvu najít odpovídající práci:
"Pracoval v železárnách a říkal, že každý pracovní den se zahajoval Internacionálou. Ti lidé to ale brali jako samozřejmost, což byl pro něj těžký šok."
Ani kvůli povinné Internacionále však zřejmě těch pár desítek českých krajanů na Finsko nezanevřelo, naopak si velmi cení, jak vlídně je Finové přijali. Krajané zde dnes mají dva spolky, starší Finsko - českou společnost ještě z konce 50. let minulého století a novější společnost Bohemia. Ta vznikla po roce 1989 a soustředí mladší ročníky:
"Ti, kteří buď přišli až koncem 80. let, anebo až po změně režimu u nás, takže tam ta práce je samozřejmě živější,"
dodává naše velvyslankyně. Čeští krajané ve Finsku pořádají řadu společných akcí, kulturních programů, vydávají krajanské noviny - jako například otec Aarta Vaverky:
"Taťka má nějaké kamarády Čechy a mají takový malý kruh. Dělají časopis pro krajany i Finy, kteří se zajímají o Českou republiku. Ale je to maximálně asi jen deset, dvacet lidí."
Krajané se spolu samozřejmě setkávají i na české ambasádě, která pro ně připravuje oslavu státního svátku 28. října. Neváhají ale urazit třeba i dvě stě, tři sta kilometrů, aby mohli shlédnout představení Pražského komorního baletu v Helsinkách, jako tomu bylo letos na podzim. Mnoho akcí se ve Finsku chystá na květen příštího roku, kdy Česká republika a s ní devět dalších kandidátských zemí vstoupí do Evropské unie.
Zpět do České republiky se nedávno po měsíční návštěvě Spojených států vrátil ředitel Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm Vítězslav Koukal. V texaském La Grange se mimo jiné zúčastnil slavnosti, při níž byl tzv. valašský zvonek věnován zdejší početné komunitě českých krajanů. Valašská zvonička i se zvonkem se do Spojených států dostala už v roce 1995. Tehdy byla během Amerického folklorního festivalu vystavena na prostranství National Mall ve Washingtonu. Pak byla přemístěna do katolického kostela v texaské Praze a od začátku letošního listopadu stojí v La Grange. Stala se tak základem budoucího valašského skanzenu, který zde staví spolek Texas Czech Heritage and Cultural Center. Vítězslav Koukal z Rožnova k tomu dodává:
Čili je původní? To nebyla žádná replika, kterou byste zhotovili pro tento účel?
"Je to replika. Původní zvoničku máme ve skanzenu a toto je replika, kterou skanzen věnoval krajanům ve Spojených státech."
Jak zvoničku v Texasu přijali?
"Bylo to velice dojemné. Našich krajanů tam bylo asi tři sta a velice dojemné bylo, když jsem je pozdravil a řekl Dobrý den, tak všichni sborově odpověděli Dobrý den."
Nebylo to ovšem to jediné, co česky uměli?
"Ne, ne. Někteří z krajanů už opravdu znají jen Jak se máš? a Dobrý den! a pár dalších slov, ale jsou tam výjimky, které hovoří velice dobře česky. A jsou takoví, kterých se zeptáte, jak dlouho žijí ve Spojených státech, a když řeknou, že se tam narodili, tak tomu nechcete věřit."
A co všechno chtějí mít ve svém skanzenu?
"Chtějí tam hlavně přestěhovat českou knihovnu, kterou mají po celém Texasu. Ta by měla být v hlavní zděné budově, kde je dnes české muzeum. Tam mají památky, které Češi přivezli. Oni si ale neříkají Čechové, ale Moravci, protože víceméně všichni jsou z Valašska a z Moravy. Čechů je tam opravdu málo, ti se snad stěhovali do jiných států USA nežli do Texasu."
Ve kterých letech tam odcházeli naši předkové z Moravy?
"To byla 2. polovina 19. století a pak ještě něco málo za první republiky, ale převážně přelom 19. a 20. století."
A vědí dodnes jejich potomci, ze kterých oblastí nebo dokonce ze kterých obcí pocházejí?
"Určitě, vědí to, protože se zajímají o svoji genealogii. My máme unikátně zpracovanou genealogii Valachů, takže jsem jim tam nabídl, že si mohou u nás ještě dohledat víc, než dosud mají. Všichni se o to velmi zajímají, dokonce sem jezdí. Jezdili do Olomouce, teď budou jezdit k nám na genealogické školení, kde najít své předky."
Vy připravujete školení o genealogii přímo pro krajany?
"Pro krajany připravujeme setkání v roce 2005, kdy máme osmdesáté výročí muzea. U nás chystáme oslavy, Dny Texasu v České republice. Měly by začít 4. července na jejich státní svátek a pokračovat 5. a 6. července, kdy jsou u nás dva státní svátky. Právě jsem byl domlouvat nejen v La Grange, ale i v dalších částech, že by nám ukázali na výstavě, jak do Texasu jejich prapředkové přišli, jaké tam byly tehdy podmínky, ale i to, jak dnes krajané v Texasu žijí, jak se baví. A k tomu by byl kulturní program, kde by vystoupila country muzika, jazz, prostě to, čím žijí dnes."
K cestě ředitele valašského skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm za našimi krajany ve Spojených státech se vrátíme v některé z příštích krajanských rubrik.
