Vedení české armády navštívilo vojáky v Kosovu
Většina lidí trávila právě uplynulé vánoční svátky doma s rodinou či návštěvami u příbuzných. Čeští vojáci v Kosovu však oslavili Vánoce na základně. Stalo se už téměř tradicí, že k nim den před Štědrým večerem zavítá ministr obrany i představitelé generálního štábu. Čtvrtý čs. prapor působí na území severovýchodního Kosova na rozloze asi 1000 kilometrů čtverečních a střeží 108 kilometrů provincionální hranice se Srbskem a Černou Horou.
"Nicméně jsou zde lokality, které jsou připravovány pro návrat uprchlíků zpět. Ale myslím si, že ani v průběhu příštího roku k žádným masovým návratům nedojde. Ty obavy jedné i druhé strany jsou asi někdy i oprávněné, protože některé útoky směrem k těm srbským menšinám, které se zde nacházejí, jsou na denním pořádku."
"Teď za poslední měsíc budujeme cestu podél Batlavského jezera, která usnadní přepravu osob z jednoho regionu do druhého, zejména dopravu dětí do škol. Jedné zubožené albánské rodině, kde žilo v domku o rozloze 4 krát 4 metrů 22 lidí, se nám podařilo ve spolupráci se stonožkovým hnutím postavit pro ně důstojné bydlení."
A tak bychom mohli pokračovat. Ono vzpomenuté hnutí Stonožka bylo založeno v Norsku. A spolupracuje s ním i jedna ze škol v Hranicích na Moravě, kde probíhal výcvik naší jednotky. Právě před Vánoci předaly hranické děti a ředitel školy Ivan Pivoda dárky a školní pomůcky kosovským dětem.
"Byla to úžasná a mimořádná šance konkrétně vidět a ukázat i našim dětem, které s námi byly, že věci které nasbíraly, přišly opravdu do pravých rukou."
Za vojáky do Kosova se vydala společně s delegací české armády i kolegyně ze španělské redakce Pavla Jedličková. Jak vypadají Vánoce u vojenské mise v Kosovu a jak vojáci vítají návštěvu armádního velení?
"Vždycky je to pro ně obrovským povzbuzením, že se na ně nezapomíná. Zvláště teď, když je navštívili v předvečer Štědrého dne a dovezli jim také dárky. Na základně v Šajkovaci stojí vysoký 12metrový vánoční smrk a musím říct, že i vojáci obdarovali pana ministra a náčelníka generálního štábu dárky. Dostali plyšové medvědy s vojenskou čepicí.
Ty jsi tam byla v předvánoční atmosféře, jaká panovala mezi vojáky nálada?
Na jednu stranu se samozřejmě cítí být odloučeni od domova, od svých nejbližších. Přede mnou vzpomínali na své rodiny, na své děti, co asi dělají doma, jak se mají a jestli jim nic neschází. Na druhé straně si i vojáci vzájemně pomáhají a ta atmosféra na základně byla velmi dobrá.
Já jsem slyšela, že jste měli špatné počasí a téměř hrozilo, že jste neodstartovali a nebyli sami na Štědrý večer doma.
O tom mně povídej. Nakonec jsme se vrátili na Štědrý den. My jsme měli odlétat z letiště v Prištině odpoledne, ale zažili jsme tam všechny možné nepřízně počasí - bláto, vánici, nárazový vítr, sníh a potom metrové závěje. Zamrzlo nám letadlo a osm hodin trvalo, než nám ho kosovští Albánci odmrazili. Když nám ho odmrazovali, tak nám ho nabourali náklaďákem. Jedna z možných variant byla, pokud se nepodaří nastartovat, že nás transportují nazpátek na základnu v Šajkovaci, tam strávíme noc a ráno pro nás přiletí jiné letadlo."
Nakonec vše dobře dopadlo a letadlo po osmi hodinách zdržení odstartovalo. Na vojáky opět čeká po Vánocích tvrdá práce. Co se týče budoucnosti českého kontingentu, brigáda ve které Češi slouží se bude transformovat, a počet vojáků zmenšovat.
