Hrad Rabí
České hrady, zámky a tvrze se už začínají připravovat na novou turistickou sezónu. O tom, že hradní zřícenina může být krásná i zasněžená, se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové, se kterou se vydáme na hrad Rabí.
Majestátní zřícenina hradu Rabí, jednoho z našich nejrozsáhlejších hradů, je už z daleka viditelnou dominantou kraje severně od Sušice. O tom, že hrad má své kouzlo i v zimě, jsme se přesvědčili poté, co jsme ve sněhu vystoupali na jeho věž, ze které je vidět široko do kraje. O vzniku hradu nejsou žádné zprávy. Historici ho řadí do doby románské - konce 12. století. Žádné dokumenty se však nedochovaly. První zmínky se objevují až dva roky po smrti Karla IV. roku 1380, kdy se stali hradními pány Švihovští z Rýzmberka. Čemu hrad sloužil není zcela jasné. Mohl být hraniční pevností či střežit rýžoviště na zlatonosné řece Otavě. Procházela tu i známá zlatá stezka, po níž se však nevozilo zlato, ale surovina stejně drahá a to sůl. Hlavu historikům i jazykozpytcům lámal i sám název hradu Rabí. Jak uvedl náš průvodce Michal Novák, teorií je několik.
"Ta jedna snad vychází z německého raben, což je krkavec, tedy jakýsi Krkavčí vrch. Druhá varianta hovoří o rabířích, což byli v tehdejší mluvě zlatokopové na přilehlé řece Otavě a snad od toho se mohl odvodit název Rabí - rabovat zlato. A ta třetí varianta je opět z názvu ptáka, tentokrát vrabce, jako Vrabčí vrch. A postupným zkomolením, zkrácením toho názvu, mohlo vzniknout vrabí nebo také rabí."
Obdobím největšího rozkvětu bylo 15. století. Tehdy byl hradním pánem Půta II. Švihovský, jinak také nejvyšší zemský sudí. Jeho hodnost mu přinášela značné jmění a tak mohl rozvíjet i svá panství. Hrad Rabí rostl a okolo něho vzniklo i městečko. Navíc byl Půta II. Švihovský hodně zcestovalý a přivezl si na hrad opici, která byla v českých končinách velkou vzácností a právě s ní se pojí legenda o tzv. rábském čertu.
"Při svém odjezdu na další z cest ji zde zanechal a opice se zaběhla do nedalekých lesů. Místní dřevorubci na opici narazili a domnívali se, že to je čert. Zahnali ji na strom a svolali celou obec, aby se šla podívat na čerta, a nějak ho zkusili lapit. To se jim samozřejmě nepodařilo. Ale protože se do ní pustili kamením, tak opici poranili tak, že se pádem ze stromu zabila. Vítězoslavně ji nesli na hrad, aby ji ukázali svému pánu. Ten, když se vrátil z cest, zjistil s hrůzou, že jeho milá opička to má za sebou a nechal obyvatele obce Hejná ztrestat tzv. opičí daní. Ale říká se, že to nebyla ani tak opičí daň, jako opícní daň, což je daň z pečení chleba nebo z pecnu chleba."
"Svými postoji sem přilákal Jana Žižku z Trocnova. Stalo se to dvakrát. Poprvé v roce 1420. Tehdy Jan Žižka získal hrad Rabí snad bez boje. Pobral, co se dalo odnést, a nějak výrazně hrad nepoškodil. Ale tato 'odbytá práce' ho sem přilákala znovu v roce 1421, kdy už se Jan z Rýzmberka lépe připravil na obléhání a to se Janu Žižkovi stalo osudným. Přišel o své jediné zdravé oko."
Švihovští z Rýzmberka později nedokázali hrad finančně udržet a museli ho prodat. Majitelé se tu rychle střídali, do hradu neinvestovali a ten postupně chátral. Dílo zkrázy pak dovršil na počátku 18. století požár a od té doby je hrad považován za zříceninu. Jeho poslední majitelé ho po první světové válce prodali místnímu spolku na ochranu památek za symbolickou jednu korunu.
"Papez pan pyssnych porodil psuotie. A dále je tam psáno: tuto formu deilal Kubice. Tento kachel hanobí papeže Piea II. Je to kachel, o kterém tušíme, že je z konce 15. století. Historici vysvětlují tento nález tím, že Vilém z Rýzmberka, příznivec Jiřího z Poděbrad, byť katolík, tak byl především státotvůrce a pravděpodobně se ho velmi dotklo, že papež v druhé polovině 15. století zrušil výdobytky husitského hnutí, které se vztahovaly na český stát a zaručovaly určitou náboženskou svobodu a to pravděpodobně Viléma natolik rozlítilo, že si nechal takovýto kachel zabudovat do svých kamen zde na hradě."
Kachle, v jejichž reliéfu se nachází nějaká postava, jsou ryze českou specialitou. V tomto období se nenacházejí v celé středověké Evropě, snad jen v blízkém příhraničí Čech. Jinde převládaly květiny nebo ornamenty.
"Počátkem srpna, je to několikátý rok, co děláme promítání. Letos by to měl být už podruhé minifestiválek nazvaný Rabiograf. Ten má za úkol předvést návštěvníkům vše možné z oblasti historického filmu."
Na Rabí se navíc několik historických filmů i točilo. Hrad je i skvělou kulisou pro setkání sokolníků. Návštěvníci tu mohou zahlédnout produkci až 30ti druhů dravých ptáků. A když už jsme u zvířat, hrad má své stálé obyvatele.
"Ti místní bezdomovci, co tu pospávají, tak to jsou netopýři, konkrétně vidíme tři netopýry velké. Je to jejich oblíbené zimoviště rábské sklepy. Jejich počty se pohybují tak kolem 30ti kusů každou zimu."
Jeden z netopýrů si začal protahovat křídlo. Možná se mu nelíbilo pojmenování bezdomovec. Proto jsme se vydali k hradní studni. Ta je hluboká 60 metrů a tesaná do skály. I k ní se váže pověst a opět v ní figuruje zvíře. Údajně do ní hodili husu či kachnu s červenou mašlí na krku a ta vyplavala v nedaleké řece Otavě. Ale jak říká Michal Novák, možná je to jenom kachna.
