Problém diváckého násilí se začíná řešit už i v Česku

Český fotbal nesužují pouze domnělé či skutečné úplatkářské aféry. Značným problémem je i násilí na stadionech. Z poslední doby stačí zmínit chování brněnských hoolligans na ostravských Bazalech, kteří zdemolovali několik desítek sedadel. Násilí z českých fotbalových stadionů chtějí vymýtit jak představitelé fotbalového svazu, tak ministerstva vnitra a samospráv. A radit si nechávají od Britů, otců fotbalu i násilností na stadionech. Více Herbert Brynda.

Problém diváckého násilí se začíná řešit už i v Česku

Zatím asi největším skandálem českého fotbalu, spojeným s násilím na stadionu, je případ z loňského května, kdy při zápase Boheminas se Spartou na plochu hřiště vnikl alkoholem silně posilněný příznivec domácích a inzultoval asistenta rozhodčího. Okamžitě po předčasném ukončení zápasu se rozpoutala slovní přestřelka mezi pořadateli a policií, v níž si obě strany zodpovědnost za incident přehazovaly jako horký brambor. Začalo se také hovořit o tom, že je třeba posílit legislativní rámec, který by umožnil přísnější trestání fotbalových - a vůbec sportovních - výtržníků. Oponenti zase poukazovali na nedostatečné využívání stávajících ustanovení. Jak vypadá situace třičtvrtě roku poté, jsem se zeptal předsedy ČMFS Jana Obsta:

"Na jedné straně skutečně v některých oblastech potřebujeme upravit legislativu, ať už se týká trestního zákona nebo i zákona o boji proti alkoholismu, a na druhé straně je pravda, že ne všechny naše kluby dokáží účinně využít koordinaci zejména s policií, ale také s představiteli obcí. Tedy těch nástrojů, které už současná legislativa nabízí."

Hovořil jste o své zkušenosti ze Západu, co se týče piva a pronášení nebezpečných předmětů na stadiony. Jak byste si představoval v této souvislosti ideální nebo optimální situaci na českých stadionech?

"Já se především domnívám, že bychom se měli od vyspělých fotbalových států Evropské unie poučit v tom, koho pustíme nebo nepustíme na stadion. Především by se měly tvrdě zpřísnit kontroly, a to je ve světě naprosto běžné, vstupujících, jaké předměty vnášejí, aby jim tyto předměty byly odebrány, aby nebyli na stadion vpouštěni evidentně podnapilí diváci a podobně. Na druhou stranu si rozhodně myslím, že současné ustanovení z jara roku 1989, které zakazuje prodej - třeba i desetistupňového piva na fotbale - vůbec nic neřeší. Proto jsme už připravili s kolegy z Poslanecké sněmovny návrh velmi jednoduché novely, která by tu desítku na fotbale umožňovala."

foto: ČTK

Hodně se hovoří o práci s mládeží. Jak tedy s mládeží pracovat, aby k násilí nedocházelo nebo ho ubývalo?

"To je pochopitelně velmi složitý problém v oblasti takzvané prevence, kde jsou připraveny určité metodické poučky a kluby byly v tomto smyslu i určitým způsobem - formou seminářů - osloveny, jak na to jít. Myslím si, že univerzální model, který by se hodil pro Spartu na straně jedné a pro Mladou Boleslav na straně druhé, neexistuje. Kluby musí samy nejlépe najít cestu k fanouškům, jak je přiblížit hráčům a trenérům, třeba formou besed, ale také třeba formou ztotožnění se s klubem, například jednotným oblečením, šálami, čepicemi a podobně. V tomhle jsme také proti světu velice pozadu."

Návrh českých poslanců, o němž hovořil Jan Obst, se však netýká jen konzumace piva na stadionech. Upravena - nebo specifikována - by měla být i definice výtržnictví. Upřesňuje 1. náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný:

"V podstatě se jedná o to, že u trestného činu výtržnictví bude zvláštní ustanovení, hovořící o výtržnictví právě při sportovních utkáních, na fotbalových nebo hokejových stadionech, a jedná se o to, že tam bude přísnější postih této formy trestné činnosti, ale je to návrh poslanců, který by měl být předložen cestou poslanecké iniciativy."

Zeptám se podobně jako předsedy Obsta. Jsou podle vašeho názoru rezervy v aplikaci těch současných ustanovení nebo je potřeba skutečně měnit legislativní rámec?

foto: ČTK

"Já si myslím, že tou poslaneckou iniciativou, která by měla být předložena, jednoznačně dáme na vědomí, že to je problém a že společnost má zájem ho řešit. Na druhou stranu by možná bylo vhodnější, účinnější a efektivnější využívat současná ustanovení, ať už trestního zákona nebo zákona o přestupcích. Myslím si, že právě v přestupkové agendě nebo v řízení, které probíhá u obecních úřadů, jsou možnosti. Vím také ale, že je pak problém s vymahatelností takových ustanovení."

Velká Británie je kolébkou nejen fotbalu jako takového, ale i mnoha negativních jevů, které zápasy provázejí a se samotným sportem nemají příliš společného. A právě britští experti radí svým českým kolegům, jak s fenoménem agrese a násilí na fotbalových stadionech naložit. John de Quidt je ředitelem britského Fotbalového licenčního úřadu:

"Zodpovědnost za bezpečí diváků nese management stadionu, přičemž v Británii je to většinou klub. Zodpovědnost za udržení pořádku pak náleží policii. Rolí obecních a místních úřadů je obecný dohled nad bezpečností stadionu v tom smyslu, zda klub a jeho management dodržuje veškerá potřebná opatření. Systém spolupráce mezi policií, pořadatelskou službou, samosprávou a klubem, založený na této filozofii, v Británii funguje a zaručuje větší bezpečí na stadionech."

A co by tedy John de Quidt českým fotbalovým funkcionářům doporučil?

"Rozhodně bych si žádné zemi nedovolil doporučovat nějaké kroky nebo postupy. Jen bych řekl: podívejte se, co jsme udělali my a zkuste to přizpůsobit vlastním podmínkám. Vaše historie, ekonomická situace i policejní a soudní systém je jiný, navíc jsme šedesátimilionová země. Ale přes to všechno, pokud vás něco z našich zkušeností zaujme, použijte to,"

apeluje ředitel britského Fotbalového licenčního úřadu John de Quidt.