Vzniknou v Česku nové jaderné bloky?
Nastává nová éra jaderných elektráren? Členové České nukleární společnosti se domnívají, že jejich výstavba bude pokračovat. Ekologové naopak považují jadernou energetiku za upadající odvětví. Jaká je tedy budoucnost jaderné energie v České republice? Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Jaderná energetika na sebe obrátila pozornost opět v neděli, kdy z elektrárny Temelín unikly tři kubické metry radioaktivní vody. V Česku má však tento druh energie solidní podporu. Podle průzkumů až kolem 60ti procent dotázaných. Jinak by zřejmě takový průzkum vypadal, pokud by se jaderná elektrárna měla stavět na dohled od obydlí dotázaného. Mnozí zastánci jaderné energetiky se dokonce domnívají, že nastává druhá jaderná éra, jako například Bedřich Heřmanský z fakulty jaderné fyziky.
"Finsko začalo stavět a staví pátý jaderný blok. To je obrovský průlom, protože 15 let se v Evropě a v Americe vůbec nestavělo. To považuji za nejdůležitější. A pak jsou tady dvě velké mezinárodní aktivity. Jednu rozvíjí Spojené státy a 11 nejbohatších zemí a je to program výzkumu na dalších 50 let a pak je to iniciativa Mezinárodní atomové agentury ve Vídni iniciovaná Ruskem. Snaží se vytipovat projekty, které mají reálnou šanci na využití v dalších 50 letech a měly by význam pro rozvojové země, protože těžiště spotřeby elektřiny bude v těch rozvojových zemích. Vyspělé země už jsou nasycené, ale tam je spotřeba nízká, oni budou chtít taky televizor."
Ekologové se naopak domnívají, že je zde přání otcem myšlenky. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha považuje dokonce jadernou energetiku za upadající odvětví.
"Pokud se podíváme na to, co skutečně energetické společnosti mají zájem stavět, tak atomové reaktory to rozhodně nejsou. Jaderná energetika je v podstatě upadávající odvětví, o které energetické společnosti nemají zájem, protože je extrémně drahé, vyžaduje vysoké investiční náklady."
Energetická koncepce České republiky nechává otázku, zda stavět či nestavět jaderné elektrárny, otevřenou. Objevila se například diskuse, zda postavit další dva reaktory v Temelíně, což pochopitelně vyvolalo negativní reakci mezi odpůrci jaderné energetiky. Česko má totiž v porovnání se zeměmi, které vstupovaly do Evropské unie, nejvíce instalovaného jaderného výkonu. Loni navíc vyvezlo za hranice rekordní množství elektrického proudu a upevnilo si pozici druhého největšího exportéra hned po jaderné velmoci Francii. S nadsázkou se dá říci, že každý Čech včetně nemluvňat loni "odnesl" do zahraničí třetinu elektrické energie, kterou je sám schopen spotřebovat. Za hranicemi tak skončila prakticky celá produkce dvou jaderných elektráren - Temelína a Dukovan. Na tato rekordní čísla však mohlo mít vliv loňské sucho a výpadky elektrických sítí v západní Evropě. Prognózy ministerstva průmyslu však uvádějí, že spotřeba energie bude v Česku nadále růst, jak uvedl Jiří Mohelník.
"Poroste minimálně do roku 2050. To znamená, že my ty jaderné bloky budeme potřebovat i z toho důvodu, že kvůli životnosti ukončíme provoz některých jaderných bloků a to se týká zejména Dukovan."
Problémem jaderné energetiky je konečná likvidace jaderného paliva. To považují ekologové za největší problém. Elektrárny totiž, jak uvedl Vojtěch Kotecký, produkují desítky tun odpadu ročně.
"Musí být řádově asi sto tisíc let perfektně izolovány od okolního světa, do té doby, než se stanou méně nebezpečnými, což v tuto chvíli technicky nikdo nedokáže. My si prostě technicky v tuto chvíli nevíme rady, jak to zajistit."
Naproti tomu předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová považuje tuto technologii již za zvládnutou. Životnost jaderné elektrárny je kolem 50 let a na světě už jejich odstavování probíhá.
"Část je kontaminována radioaktivními materiály a tím pádem i radioaktivním odpadem. Ale i tyto technologie jsou zvládnuté, protože některé jaderné elektrárny jsou v provozu už přes padesát let a některé už odstaveny byly. Likvidace v podstatě na zelenou louku je možná, ale je velmi drahá, to se musí připustit."
Kolik likvidace elektrárny stojí?
"Dneska ty odhady říkají, že 20-30 procent ceny nového zařízení. A to zařízení si na to musí vydělat. Praxe ve světě i v České republice je daná zákonem, je taková, že provozovatel si musí z každé vyrobené megawatthodiny odkládat nějakou část na účet, ze kterého bude platit tu likvidaci. Ale pokud ty elektrárny budou v provozu těch předpokládaných 50 let, tak si na to vydělat dokážou."
Ekologové považují jaderné elektrárny za extrémně drahé a navrhují investovat peníze spíše do snižování plýtvání v průmyslu. Otázka výstavby dalších bloků tak zůstává otevřená. Jak však uvádějí odborníci, jelikož příprava jejich výstavby trvá kolem 15 let, případné rozhodnutí bude muset padnout v průběhu několika dalších let.
