Vzniknou v Česku další jaderné bloky?

Vzniknou v České republice další jaderné bloky? V čem jsou slabiny a přednosti tohoto druhu energie? To byly otázky, na které se pokoušeli najít odpověď účastníci konference České nukleární společnosti. Zúčastnila se jí i Zdeňka Kuchyňová.

Vzniknou v Česku další jaderné bloky?

V Česku pokrývá jaderná energetika 31 procent spotřeby elektrické energie, což je lehce pod průměrem Evropské unie. V některých evropských zemích proběhla v posledních letech referenda, která rozhodla o odstoupení od jaderné energetiky, elektrárny byly ještě před ukončením své životnosti, která je 50 let, z politických důvodů odstaveny. Někteří členové České nukleární společnosti se však domnívají, že nyní nastává druhá jaderná éra, jako například Bedřich Heřmanský z fakulty jaderné fyziky.

"To je jako s příchodem vykupitele, kdy se lidé dohadovali, jestli tenhle prorok už je vykupitel nebo není. Čili je to věc osobních názorů a diskuse. Finsko začalo stavět a staví pátý jaderný blok. To je obrovský průlom, protože 15 let v Evropě a v Americe se vůbec nestavělo."

Jaderný výzkum na dalších 50 let rozvíjí USA a 11 nejbohatších zemí světa. Existuje také iniciativa Mezinárodní atomové agentury, která se snaží vytipovat jaderné projekty pro rozvojové země.

Hlavní předností jaderných elektráren je zvládnutá technologie a stabilní náklady na provoz. Mezi nedostatky pak patří neúplně dořešený konec palivového cyklu. Zejména ekologové poukazují, na to, že není zcela jasné, co se udělá s odpady a použitým palivem.

Česká energetická koncepce, která byla přijatá v březnu letošního roku, nechává otázku výstavby jaderných elektráren otevřenou. Jak uvádí Jiří Mohelník z ministerstva průmyslu a obchodu, už nyní by se mělo pracovat na koncepci dalších jaderných bloků, pokud je chceme uvést do chodu kolem roku 2020. Cyklus výstavby elektráren totiž trvá 15 až 17 let.

"Pokud uvažujeme, že první blok by měl být někdy po roce 2020, je třeba v nejbližších letech, v co možná nejkratší době začít tohleto připravovat. Ale musí se najít investor."

Jsou odhady, jak se bude vyvíjet spotřeba energie v příštích letech?

"Prognózy říkají, že spotřeba energie nadále poroste a poroste minimálně do roku 2050. To znamená, že my ty jaderné bloky budeme potřebovat i proto, že ukončíme z důvodu životnosti provoz některých bloků a to se týká zejména Dukovan."

Česká veřejnost je ve svém postoji k jaderné energetice trošku výjimečná. Jak ukazují průzkumy v posledním desetiletí, jaderná energetika si drží stabilní podporu kolem šedesáti procent. V průběhu uvádění Temelína do provozu dokonce ještě stoupla, což byla podle Dany Drábové ze Státního ústavu jaderné bezpečnosti spíše emotivní odpověď na rakouskou kritiku naší elektrárny.

"Ono to není jednoduché, protože když se ptáte na podporu využívání jaderné energetiky, tak se neptáte na něco, co vám stojí za domem nebo vám to tam chce někdo postavit. Jakmile se zeptáte na to, zda by lidé souhlasili s tím, aby se postavila jaderná elektrárna někde na dohled od jejich chalupy, tak ty výsledky budou zcela jistě jiné. To se ale netýká jen jaderných elektráren. Je to vždy něco za něco. Někde se to postavit musí, ta komunita něco ztratí a něco musí získat. Ten proces nemůže být jednostranný a máme v tom velké rezervy."

Příkladem může v současné době být hledání místa pro úložiště jaderného odpadu. Všichni si uvědomují, že někde být musí, ale ne za jejich vesnicí.