Divadelní pouť obnovená na Letné
Do prahy přijeli komedianti! Na konci léta rozbili svoje desetidenní ležení v letenských sadech nad řekou, několik desítek metrů od Kramářovy vily, sídla předsedy české vlády. Letní letná se podle slov organizátora Jiřího Turka snaží navázat na tradici divadelních poutí, které se od 80. do začátku 90. let konaly na Střeleckém ostrově. Akci sledoval Vilém Faltýnek.
"Idea byla, že bychom každý rok přivezli některý kvalitní francouzský nebo jiný cirkus. Známe jich hodně, které bychom rádi do Čech přivezli (viz ty, které tady už byly: Que-cir-que, Cirque-ici...). Spousta lidí tento typ divadla má ráda, divadlo Continuo je jedno takové, které tento typ i dělá, ale jsou i jiné zajímavé produkce, které se sem hodí. Chtěli jsme vytvořit divadelní městečko se šapitó nebo divadelní pouť - říkali jsme, že bychom rádi navázali na divadelní pouť, i když v jiné době a jiné atmosféře, toto je spíš typ festivalového setkání. Toto je velmi útulné místo, komunikativní a myslím všem příjemné. Takže bychom rádi založili tradici."
Čarovnou, smysly a mysl očarující inscenaci na motivy pohádek bratří Grimmů mohli diváci vidět v české premiéře. V představení vystupuje společně devět umělců, od vzdušných akrobatů, klaunů, tanečníků na vertikálním i horizontálním laně, přes tanečníky až po hudebníky. Autorem a režisérem představení je Daniel Gulko, který v kanadském Montrealu vystudoval tanec, cirkus a experimentální divadlo. Soubor v následujících týdnech poputuje po dalších českých festivalech: navštíví Mimoriál v Kolíně a plzeňský festival Divadlo."Nový cirkus? Já vlastně ani nevím, jestli ten pojem vznikl tady. Začal se tady používat v době, kdy u nás vystupoval Que-cir-que. Nový cirkus je označení pro cirkus, který se sice odehrává v šapitó, dělají ho lidé s cirkusovým školením, umějí všechno od žonglování po akrobacii, tanec, zpěv, hraní na nástroje, řemeslo mají dokonalé, ale používají ho jiným, divadelním způsobem. Není to o tom, že někdo vběhne do manéže ve flitrech a zažongluje se sedmi kuželkami (to by uměli taky), ale toto je modernější. Je to návrat ke kořenům, ale v jiném, pro současnost přitažlivém hávu. Používá se tam moderní muzika, prostor je scénograficky pojatý..."
Jejich řemeslné dovednosti jsou ve službách divadelního sdělení, smyslu..."Tradiční cirkus v Čechách tradici má, je na co navazovat, nový cirkus má tradici taky - například Cirkus Alfréd Ctibora Turby, Pantomima Alfréda Jarryho, tihle umělci dělali nový typ divadla, pantomimu pofialkovské éry. Nový cirkus je další obroda. Tyto cirkusy nepoužívají zvířata, nemají manéž s pilinami. Cirque du Solei má taky artistická čísla, na tradičních hrazdách, ale celé to má novou dramaturgii, režii, je vytvořen příběh, má to divadelní tvar a svoje obrovské kouzlo."
Zajímá to české diváky?
"Určitě. Lidi, kteří se zabývají divadlem, to znají velmi dobře, ale dostává se to i do širšího povědomí. Objevují se pořady v televizi, záznamy z Kanady a Francie, hostovaly tu zajímavé produkce na festivalech, diváci je mohli vidět a přesvědčit se, že jsou modernější, než cirkus kdysi."
Kromě Cahin-Caha se do žánrového vymezení vešlo již zmíněné divadlo Continuo, Teatr novogo fronta s inscenací Dias de las Noches, která nedávno získala prestižní ocenění kritiků na Fringe festivalu v Edinbourghu, divadlo Vosto5, Buchty a loutky, Bílé divadlo, Krepsko a další... Přestože jen někdy se zmíněné soubory inspirovaly cirkusem, jsou to často divadla pohybová, vyjadřující se neverbálními divadelními prostředky, často jsou zvyklá vystupovat na veřejných prostranstvích. V Čechách se podle Turka totmuto divadelnímu usilování začíná dařit.