Česko v komentáři

Dítě, které se stane vrahem či lupičem. Představa, která děsí, ale zároveň je reálná. Právě v posledních letech došlo k několika případům, kdy vraždily děti. Ministr spravedlnosti teď navrhuje snížit věkovou hranici pro trestní odpovědnost z 15 na 14 let a u zvlášť závažných trestných činů dokonce na 12. A to bude téma dnešní rubriky.

Česko v komentáři

Návrh vyvolal nebývalou diskusi jak na stránkách novin, mezi politiky i lidmi. Nedokáží se shodnout, mnozí hovoří o návratu do středověku a o tom, že se z dětí stanou spíše protřelí kriminálníci, než napravení lidé. Jiní návrh podporují. Publicista Josef Klíma z televize Nova točil o dětské kriminalitě řadu reportáží. Jak se na návrh ministra Němce dívá?

"Já osobně to prosazuji jako novinář už šest nebo sedm let. Točil jsem řadu těch mladých delikventů. Jeden z nich měl na svědomí do 14 let 270 trestných činů a všechny samozřejmě skončily tak, jako ty ostatní. To znamená, že to policie uzavřela. Byl nezletilý, odvezli ho do dětského domova, on se tam najedl, vyspal a zase utekl a zase páchal další tresný čin a takhle to šlo pořád."

Domníváte se, že v současné době má tento návrh šanci v parlamentu? Před dvěma lety se projednával podobný návrh a neuspěl.

"Je to legrační, protože já jsem se třikrát po sobě ptal v uplynulých několika letech politiků, jestli se s tím bude něco dělat a tak dále. Řada z těch, kteří před tím byli proti, je dneska pro. Například právě pan ministr Němec, který před tím zvedl ruku proti návrhu zákona, když se to naposledy projednávalo, Myslím si, že teď to má šanci se prosadit. Smutné je to, že jenom proto, že děti mezi tím spáchaly další vraždy a konečně politici pochopí, že to je dvojí druh dětí. Ty jejich, které mají vždycky před očima, když se ten návrh zákona projednává (že by našeho kluka někdo zavřel do vězení nebo trestal), ale těch se to netýká. A pak ty druhé děti, které se mezitím vyvinuly generačně, protože vyrostly už v několika generacích rozvrácených rodin. Dědečci byli recidivisté, maminky byly prostitutky, tyhle děti vyrostly úplně bezprizorní na ulici. Já chápu, že je s tím potřeba něco udělat výchovně. Ale výchovně můžete něco dělat dlouhodobě a musíte vůbec nejdřív ty děti někam dostat, aby se na ně dalo výchovně působit. Oni jsou buď na útěku a nebo v "děcáku", kde se vyspí a zase utečou. Mrzí mě, že součástí toho projednávání se stala také otázka, má-li se snížit věk pro zahájení sexu, protože to odvádí pozornost. V Německu to je rozdělené, sex je od 16, všichni jsou trestně postižitelní od 14 a vůbec to nikomu nevadí."

V souvislosti se snížením trestní odpovědnosti se objevil názor policejního ředitele Koláře, který návrh v současné době považuje za populismus. Jak se vyjádřil, vždy, když se něco stane, tak se toto téma objeví a pak to vyšumí. Vlastně se vyslovil spíše pro prevenci. Nepřekvapuje u policie tento názor?

Jiří Kolář (Foto: ČTK)

"Překvapuje mě to tím spíš, že to byl pan ministr Gross, kdo letos na jaře v parlamentu hodinu mluvil o jednom nezletilém kriminálníkovi a paní poslankyně Dundáčková se ptala, proč s tím policie něco neudělá a pan ministr Gross, tehdy ještě ministr vnitra, jí oponoval výčtem toho, kolikrát tenhle nezletilec byl v průběhu dvou let chycený, umístěný do "děcáku", druhý den utekl, jaké další trestné činy spáchal. Já sem na to koukal jak u vytržení a úplně mě šokovalo, že parlament se hodinu musí zabývat s takovouhle pitomostí, která mohla být už dávno bez problému vyřešena. Čili já považuje od pana Koláře naopak za populismus, že toto dneska říká. To už mělo být dávno, před pěti lety."

Ministryně školství paní Buzkové se v této souvislosti vyslovuje pro jakési uzavřené ústavy.

Ministryně školství Petra Buzková (Foto: ČTK)

"Ty současné, ať už výchovné ústavy nebo dětské domovy, prostě nefungují. Nefungují v tom, že tam ty děti hlídají mámy od dětí, které mají být pedagožky, psycholožky a vychovatelky a místo toho jsou jejich terče a stojí jim v cestě ven z domova. To základní je, aby tam byla stráž. Aby tam byla stráž, která by hlídala zvenčí ten domov, aby nemohli utéct. Aby tam byla stráž, která si získá v očích těch dětí respekt a oni už zdaleka si tolik netroufnou. Samozřejmě, že nemohou jít do normálního vězení, ale tohle mají všude ve světě vyřešené. Všichni ti psychologové a odborníci říkají: to jsou děti, které vyrostly bez lásky, jim se musí dát najevo, že je má někdo rád. Ale nikdo nemluví o tom, že součástí toho mít rád je taky ukázat jako: já to s tebou myslím dobře a musím tě vychovávat, když to nepůjde po dobrém, musím na tebe taky zakřičet, musím na tebe být zlý, musím tě nějakým způsobem omezit."

Když jste hovořil s lidmi, jak se dívají na tento návrh?

"Většina lidí i z "děcáků" vám řekne, že už to dávno mělo být. Ale samozřejmě oficiálně vám to neřeknou, protože by se stali terčem kritiky od svých kolegů, kteří by jim říkali, že je to málo akademické a že je to moc jednostranné, ale všichni vám řeknou, že by se jim strašlivě ulevilo. Ale řeknou vám to bokem."