EU: české "ano" Turecku je opatrné a podmíněné
Česká vláda je pro zahájení rozhovorů o vstupu Turecka do EU. Premiér Stanislav Gross pojede s tímto stanoviskem na prosincový summit unie, který má definitivně rozhodnout o startu integračního procesu se sedmdesátimilionovou muslimskou zemí.
"Proces vyjednávání je otevřený. Není přislíbeno, do kdy bude ukončen a není zaručen ani výsledek. Důležité je, že se tento proces otevírá a s tím vláda vyslovila souhlas"
Proti členství Turecka v EU protestuje část české veřejnosti. Podobně jako v Německu i zde vznikla petice, která přičlenění Turecka k unii odmítá. Podpisová akce probíhá asi týden v Praze, Brně a Olomouci. Jen v hlavním městě se pod petici podepsala si tisícovka lidí. Telefonicky jsem se spojil s organizátorem petice Davidem Grešákem.
"Je to naše občanská záležitost. Myslíme si, že EU není připravena na to, přijmout Turecko. Jde o dlouhou hranici, která je nyní prakticky průchozí. Jde i ekonomickou situaci. Z našeho hlediska je to možná kacířská myšlenka, ČR také nebyla na srovnatelné úrovni se zeměmi EU, ale v případě Turecka na krytí nákladů EU nemá."
Hraje nějakou roli fakt, že v připravované evropské ústavě má být zakotveno křesťanství jako pilíř evropské civilizace?
"Tento rozměr hraje roli do té míry, do jaké míry se bude dodržovat sekularizace státního systému. Jde spíš o to, aby v Turecku došlo k takové stabilizaci demokratických institucí, aby zde nebezpečí, že se budou nábožensky zabarvovat."
Turci o vstup do unie usilují od roku 1963. Evropa je kritizuje především za porušování lidských práv žen a kurdské menšiny. Evropská komise začátkem října členským státům unie doporučila, aby s Tureckem zahájily vstupní rozhovory. Při úvahách o termínu případného vstupu této země do EU se hovoří o horizontu nejméně deseti až 15 let.
