Vysokoškolští vědci se učí soupeřit o peníze
Poprvé v historii dostaly letos české vysoké školy finanční prostředky na výzkum podle kvality předložených projektů, už ne tedy podle tradice, téměř automaticky. Někdo tak dostane relativně hodně peněz, jiný nic. Ministerstvu školství se přitom podařilo získat letos na vědu pro vysoké školy skoro o polovinu víc prostředků než vloni. Dosti nekompromisní způsob přidělování peněz pro vědce samozřejmě sklidil potlesk i kritiku. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Možná, že tato pracoviště trochu podcenila návrhy výzkumného záměru nebo tomu nevěnovali dostatečnou pozornost, aby ve všech částech výzkumného záměru to popsali tak, aby přesvědčili jednak oponenty, jednak odborný poradní orgán, že toto je ten správný návrh výzkumného záměru. Nikdo nepopírá, že tato pracoviště jsou dobrá. Musí to ale o sobě dát vědět i tím, že to dají dobře na papír, aby i ti, co o nich vědí méně, dejme tomu v zahraničí, je potom ohodnotili příslušným způsobem."
Václav Hanke nemluví o zahraničí náhodou. Poprvé byl naplněn dva roky starý zákon. Ten stanoví, že všechny výzkumné záměry v zemi budou hodnoceny stejným systémem, a to na ministerstvu školství. Dříve si v podstatě každé ministerstvo hodnotilo samo své výzkumné záměry. Nyní je každý nový výzkumný záměr předložen oponentům, jednomu z Česka a dvěma ze zahraničí. Jejich posudky pak hodnotí zhruba 120 expertů v šesti oborových komisích. A ty, zjednodušeně řečeno, vypracují žebříček. Někdo pak dostane relativně hodně peněz a jiný nic. Nás ale zajímá v tuto chvíli jen resort školství. Nový, vlastně revoluční systém určil, že z výzkumných záměrů vysokých škol předložených na letošní rok jich 16 procent bude plně financováno, 30 procent částečně a ostatní nedostanou nic. V této souvislosti někteří kritici nového systému tvrdí, že jde o příliš výrazné přerozdělování peněz. Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Josef Dvořák si ale nemyslí, že by šlo o přerozdělování.
"Je to soutěž a každá soutěž má své kladné i záporné stránky. Myslím ale, že ten princip je v pořádku."
Také Václav Hanke z ministerstva školství upozorňuje na to, že jde o soutěž, ve které vyhrají ti nejlepší. Na tyto peníze není nárok ze zákona.
"Každý dotační titul, který se uvolňuje, je podle nějakých pravidel. O některé finanční prostředky se soutěží, na některé prostředky je nárok ze zákona. Tady je to tedy rozdělené, jak které prostředky na vysoké školy putují."
Kritici reformy také upozorňují, že prý tímto způsobem zbytečně zanikne řada nadějných výzkumných týmů. S tímto názorem Václav Hanke nesouhlasí.
"Uvědomme si, že financování výzkumných záměrů je sice přínosem pro vysoké školy, ale není to jediný zdroj financování. Je specifický výzkum na vysokých školách, to je další dotační titul. Pracovištím není bráněno v tom, aby se zúčastnily jiných veřejných soutěží o finanční prostředky. Navíc i základní dotace pro vysoké školy přináší prostředky na výzkum. Prostředky určené na výzkumné záměry tvoří pouze deset procent z financí pro vysoké školy."
"Zákon nikde nestanovuje, že poskytovatelé prostředků, když se někdy rozhodnou, tak vypíší výběrové řízení, o které se budou ucházet navrhovatelé. Tak tomu není! Je to cyklická záležitost, která se týká každého roku. Každý rok je možné žádat o prostředky, protože to jsou prostředky z veřejných rozpočtů a je to forma dotace výzkumné činnosti ze strany státu. Stát jenom může říci, nezlobte se, ale my žádné peníze nemáme. A to řekl stát i teď. Je samozřejmě celá řada výzkumných záměrů, které byly přijaty a tam vládne náramná spokojenost. A je celá řada těch záměrů, které nebyly přijaty, a tam je náramné rozladění."
Ivan Wilhelm ale nový systém financování výzkumné činnosti vysokých škol považuje za správný.
"Česká konference rektorů tu záležitost projednávala vloni dost intenzivně a pokaždé jsme přijali závěr, že je to způsob, ke kterému je potřeba přistoupit. Je potřeba individuálně hodnotit výzkum na jednotlivých pracovištích, nejen na jednotlivých vysokých školách. Nebudeme se tedy vydávat cestou klasifikace jednotlivých vysokých škol, ale jednotlivých pracovišť."
Také Josef Dvořák, děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, je vcelku spokojen s novým systémem. Nelze se tomu ani divit. Jeho fakulta si oproti loňsku dost finančně polepšila.
"Ten nový systém je podle mého názoru zhruba to, po čem se na vysokých školách volalo a v principu je správný. Druhá věc je, kolik peněz je možné do toho systému dát. Proto se může stát, a to je zřejmě i případ pražské Přírodovědecké fakulty, že ne na všechny dostatečně kvalitní týmy vědců se dostane. Opakuji tedy, princip je v pořádku, druhá věc je otázka peněz."
Ministerstvo školství ale přitom dává letos na vědu výrazně více peněz než vloni..
"Ano, dává o hodně víc. Myslím, že za to je třeba ministerstvo pochválit."
Rekordního zvýšení rozpočtu na výzkum oproti loňsku se dočkala například Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně. Většinu projektů prosadily i brněnští biologové a chemici. Dařilo se projektům z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. O více než polovinu se zvýší dotace pro Západočeskou univerzitu v Plzni. Své pozice vcelku obhájila Univerzita Karlova, i přes propad Přírodovědecké fakulty. Na druhé straně se nedařilo například Vysoké škole ekonomické v Praze a univerzity v Hradci Králové a v Ústí nad Labem nezískaly vůbec žádné finanční prostředky. Václav Hanke z ministerstva školství nejprve nechtěl tento výsledek komentovat. Po určitém váhání ale nakonec říká.
"Podívejte se, jak univerzita v Hradci Králové, tak univerzita v Ústí nad Labem jsou relativně mladé vysoké školy, které vznikly z pedagogických fakult. Vychovávaly budoucí pedagogy. Tam to vědecké zázemí ještě nedozrálo na úroveň, jaká je na některých starších vysokých školách. Vědecká pracoviště tam nejsou ještě vybudována."
Je zřejmé, že nový systém udělování peněz na vysokoškolský výzkum bude ještě nějaký čas vyvolávat diskusi. Na to upozorňuje i rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Na jedné straně je podle něj nastavení příštího vývoje, které je správné. Druhá věc je, jak to bylo provedeno.
"Myslím si, že mám v ruce docela věcné důkazy o tom, že v celé proceduře bylo ze strany ministerstva neuvěřitelné množství chyb, nedostatků či nepřesností."
