Oběti sovětské okupace se dočkají odškodnění

Oběti sovětské okupace z let 1968 až 1991 se zřejmě dočkají odškodnění. Počítá s tím návrh zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Předkladatelé - poslanci opoziční ODS však museli výrazně snížit původně navrhované částky. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

ODS původně navrhovala odškodnění v rozmezí 100 tisíc až 1 milion korun. V zájmu schválení předlohy, která byla už jednou smetena ze stolu, se ale smířili s odškodněním výrazně nižším - od 30 do 150 tisíc. Vysoké odškodnění se nelíbilo některým politiků i historikům, kteří připomínali, že jiné oběti komunismu byly odškodněny výrazně méně. Například pozůstalí po vězni, který zemřel v komunistickém lágru, dostali sto tisíc. Jak se na výši odškodnění dívá ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma?

"Jaká je adekvátní výše odškodnění za to, že byl někdo zabit? Co mě rozhodně připadá trapné, když už ta částka byla nějak nastavena, tak ji tímto způsobem snižovat."

Nejvyšší schválenou částku - 150 tisíc korun by měli dostat příbuzní zabitých. Do konce roku 1968 jich bylo 94. Těžce zranění a znásilněné ženy by měli dostat 70 tisíc a ostatní 30 tisíc korun. Částky však mohou doznat ještě výrazných změn. Zákon se teď bude projednávat v Senátu, kde má ODS dominantní pozici. Žádosti o odškodnění má posuzovat ministerstvo vnitra, což potvrdil místopředseda ODS Petr Nečas.

"Musí to být žádosti, které jsou doložené svědecky nebo příslušnou dokumentací z těch let, kdy k tragédii došlo. Toto ještě bude projednávat Senát a není vyloučeno, že dojde ke změnám."

A právě doložení žádosti může být někdy složité. Dobře zdokumentované je období po invazi. Podle historiků ale lidé umírali až do odchodu posledního sovětského vojáka v roce 1991. Šlo většinou o dopravní nehody - například v 80. letech narazil sovětský tank do rodinného domu, ve kterém zemřela celá rodina. Docházelo však ke znásilněním i k vraždám.

"Pamatuji třeba jeden případ dokonce několikanásobné vraždy, kterou spáchal sovětský dezertér někdy v 70. letech. Čili i takové případy se stávaly."

Jak dodal Oldřich Tůma, problematice odškodnění byla věnována i loňská konference, kde byly jednotlivé případy rekonstruovány.

"V 70. a 80. letech byla snaha to vyšetřování nějak zmanipulovat tak, aby ta přítomnost sovětská v tom nebyla zřejmá. Tam se obávám, že je možné, že v některých případech konkrétní dokumenty mohly být skartovány."

Zákon o odškodnění nepodpořili kromě pěti sociálních demokratů komunisté. Ti poukazovali na to, že určité odškodnění proběhlo již na základě vládního předpisu z roku 1991 během odsunu sovětských vojsk. Šlo však jen o několik nejzřetelnějších a nejlépe zdokumentovaných případů.