Milión panelových bytů čeká na rekonstrukci
Evropská unie by měla přispívat na revitalizaci panelových sídlišť. Takový požadavek vyslalo minulý týden z Prahy do Bruselu 25 ministrů unie odpovědných za bydlení. Problém paneláků totiž řeší skoro všechny členské země, staré i nové. Jen v Česku bude třeba v příštích letech vynaložit na revitalizaci panelových sídlišť ohromnou sumu peněz, odhadem až 400 miliard korun. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
Paneláky se v Evropě začaly stavět v šedesátých letech minulého století. Důvody pro jejich stavbu byly přitom stejné v kapitalistické i socialistické části kontinentu. Především bylo nutné uspokojit stálý nedostatek bytů a zavádění vyšších standardů života pro stále větší počet občanů. V západní Evropě bylo nejvíce paneláků postaveno ve Španělsku. Skoro 50 procent španělských bytů je v panelových domech. Zhruba stejný podíl vykazuje i bývalý Sovětský svaz a Maďarsko. Necelých 40 procent panelákových bytů je v Belgii, 30 procent ve Finsku, Itálii a v Česku. Na druhé straně nejméně nadšení pro panelákový experiment projevili Britové, Dánové a západní Němci. Starosti v různé míře jsou s nimi ale všude.
"Panelové bytové domy ze závěru padesátých a ze začátku šedesátých let jsou dnes v dezolátním stavu."
Říká ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Po pádu minulého režimu si někteří lidé, včetně bývalého prezidenta Václava Havla mysleli, že by bylo nejlepší paneláky zbourat a postavit místo nich nové domy. Jak ale připomíná Michael Smola, obchodně technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví, brzy zcela jednoznačně převážil názor odborníků, že jedině schůdná je cesta oprav domů a obnovy celých sídlišť.
"Pokud někdo ví, čím paneláky nahradit tak rychle, jako je jde bourat, pak jsem pro. Jenže toto nikdo nikde nevymyslel a nevymyslíme to ani u nás. Jsou to jen taková populistická hesla, zvolání, která nemají racionální podklad."
Výstavba nového bytu je zhruba desetkrát dražší než komplexní rekonstrukce starého panelového. Nemluvě o obrovských nákladech, které si vyžaduje likvidace panelových domů. U nás máme hodně přes milión panelových bytů. Těch nových, vzhledem k jejich cenám a finančním možnostem lidí, se ročně postaví jen asi 30 tisíc. Potíž je v tom, že revitalizace panelových bytů probíhá hodně pomalu. Podle ministra Jiřího Paroubka by měla být rychlejší o několik řádů.
"My v tuto chvíli rekonstruujeme se státní podporou nějakých dvacet až třicet tisíc bytů ročně. Potřebovali bychom jich ale rekonstruovat alespoň sto tisíc ročně."
Příčinou pomalého tempa jsou, jak jinak, peníze. A opravdu gruntovní rekonstrukce paneláků stojí velké peníze. Na jeden byt se většinou částka odhaduje na 250 tisíc až 400 tisíc korun. Stát ale nemá z čeho dávat. Náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl upozorňuje, že většinu nákladů dál ponesou vlastníci domů a bytů, ať už obce, nebo právnické či fyzické osoby. Další zdroje by podle Přikryla mohla poskytnout Evropská unie, na kterou také směřuje výzva z pražské konference ministrů bydlení členských zemí unie.
Ministr Jiří Paroubek nadšení svého náměstka poněkud mírní. Pravda, z Evropské unie by Česko mohlo v letech 2007 až 2013 dostat až 150 miliard korun. Jenže Brusel zatím nikdy ani náznakem neuvažoval o tom, že by z těchto peněz mohla jít část právě na paneláky.
"Ty peníze přijdou, to je zřejmé. Na co ale budou použity, to je jenom úvaha. Zatím nemůže být na opravy paneláků použita z těchto peněz ani koruna. Pravidla Evropské unie to nepřipouští. O tom tedy budeme muset jednat."
Výsledek ale dnes nemůže nikdo zaručit. Ministr Paroubek si umí představit, že na paneláky by mohlo jít asi pět procent z oněch evropských peněz. Řekněme sedm miliard korun ročně. To je sice hodně, ale náklady na opravu paneláků se přece odhadují na 300 až 400 miliard korun. A jestliže mají všechny rekonstrukce proběhnout do patnácti let, je zřejmé, že u nás by se stejně muselo ročně vyčlenit na tyto účely až dvacet miliard korun. Jen tak mimochodem za posledních sedm let vydal stát na opravy paneláků asi 3,5 miliardy korun. Náměstek ministra Ivan Přikryl sice říká, že většinu nákladů ponesou majitelé domů a bytů, ale Michael Smola ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví je v tomto ohledu skeptický. Navíc upozorňuje ještě na jeden problém.
"V Německu, kde tento problém řešili před 12 - 15 lety, k němu přistoupili poněkud velkoryseji a hlavně s větším rozmyslem. Tam nejdříve byty opravili, pak je teprve privatizovali. U nás dost velký problém vzniká i z hlediska právního. U nás se nejprve byty privatizovali. Současní majitelé, kteří většinou jen horko těžko dosáhli na to, aby ze svých peněz byt koupili, už dnes nemají další prostředky na to, aby byty a celý dům opravili, nebo nejsou ochotni další prostředky vydávat. Navíc se mezi sebou nemohou dohodnout. Existující právní norma nedává možnost, aby vůle většiny majitelů bytů v domě zvítězila nad neochotou jedince."
Ministr Paroubek ale oponuje. Vláda už schválila návrh zákona o vlastnictví bytů, který by měl řešit tento problém.
"Dosud platný zákon o vlastnictví předpokládá souhlas všech majitelů bytů. Je to problematické, někdo je třeba dlouhá léta v Americe a nemůže nebo se nechce vyjádřit, někdo se prostě jen nechce vyjádřit. Z nové úpravy zákona vyplývá, že by k souhlasu s rekonstrukcí stačila většina."
Tento zákon by měl platit od ledna příštího roku. Neřeší samozřejmě to podstatné, kde vzít chybějící prostředky na generální opravy všech paneláků. S rekonstrukcí přitom není radno otálet už proto, že budou stoupat ceny stavebních prací. Od ledna 2008 by se navíc měla zvýšit daň z přidané hodnoty u stavebních prací pro bydlení, a ceny tím, jak připomíná Michael Smola, povyskočí výrazně.
"Jestliže dnes říkáme, že bytů je dost a peněz málo, tedy dost bytů na opravování, tak zanedlouho to bude pociťováno ještě intenzivněji. Bytů bude ještě víc a peněz ještě méně."
