VZP nese hlavní tíhu plateb za drahé choroby

Velký rozruch vyvolala tento týden zpráva, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nařídila lékařům, kteří léčí některé výjimečné a drahé choroby, aby nepřijímali další nové pacienty. Přivedly jí k tomu údajně škrty v plánu nákupu léků. Většina vážně nemocných lidí tak může zůstat bez odborné péče. Pojišťovna tuto informaci odmítla jako zcela neopodstatněnou. Zároveň ale připomněla, že nese hlavní tíhu plateb za vážně nemocné lidi. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, foto: Autor

Pojišťovně prý chybějí peníze na léky pro léčbu epilepsie, některých vzácných metabolických poruch, ale hlavně pro lidi s roztroušenou sklerózou. Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, ale pro Radio Praha uvedla, že jde o nedorozumění. Lékaři mohou klidně přijímat nové pacienty.

"Nemají nic zakázáno. Žádný takový příkaz nebyl vydán."

Podle Musílkové došlo pouze k tomu, že náklady na léčbu stouply rychleji, než předpokládá zdravotně pojistný plán. Ten se připravoval v létě loňského roku podle očekávaných pojistných příjmů. Nyní je tedy nutné informovat správní radu, že plán bude překročen.

"Odborní lékaři přicházejí do komisí a říkají, že se objevili další pacienti a je nutné pro ně objednat léky. A tady přišel nový požadavek, který nebyl zahrnut v našem pojistném plánu, a se kterým se musíme formální cestou srovnat tím, že budeme informovat správní radu. Jedná se tedy o měsíční zpoždění."

A Jiřina Musílková tvrdí, že noví pacienti nebudou tímto zpožděním nijak poškozeni.

"Bude-li přípravek na roztroušenou sklerózu aplikován místo v dubnu v květnu, neznamená to nějaký životní dopad na zdravotní stav pacienta. Je to o měsíc později nastoupená dlouhodobá léčba."

V souvislosti s "neopodstatněnou mediální kritikou" ale Všeobecná zdravotní pojišťovna, jako největší plátce v systému veřejného zdravotního pojištění, považuje také za nutné poukázat na některé skutečnosti.

"Vždy je to VZP, na kterou se nabaluje nejnákladnější léčba pacientů v této republice. Naše pojišťovna má asi 66 procent pojištěnců v zemi. V těch nákladných a nejnákladnějších léčbách hradíme minimálně 70 procent všech potřebných v republice, někde 80, někde 90, někde přes 90 procent potřebných občanů této republiky."

K určitému vyrovnání provozních podmínek mezi pojišťovnami by mělo dojít v roce 2007

Karel Němeček, foto: Autor

"Naši pojištěnci jsou nejvíce solidární v této republice, protože největší díl solidarity dlouhodobě nese Všeobecná zdravotní pojišťovna. Nový systém přerozdělování pojistného, který začne plně platit od roku 2007 trošku přerozdělí sdílení rizika těch nákladných léčeb mezi jednotlivými pojišťovnami."

Než k tomu ale dojde, nesmí se lékaři či nemocnice divit, že platby od Všeobecné zdravotní pojišťovny nebudou chodit včas.

"Budeme platit víc a budeme mírně zpožďovat platby."

Jinými slovy řečeno, výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny bude dál vyšší než příjmy z pojištění. Nemusely by ovšem být už dnes, kdyby v Česku existovala racionální léková politika. Vždyť za léky musí pojišťovna vynaložit skoro třetinu svého rozpočtu. Lékovou politiku ale vytváří ministerstvo zdravotnictví svými vyhláškami o cenách a samotní lékaři tím, jak efektivně či neefektivně předepisují léky při léčbě. Karel Němeček z VZP k tomu ještě dodává.

"Z prostředků veřejného zdravotního pojištění by měly být hrazeny vážné choroby a stavy, které si pacient není schopen sám hradit. A ta solidarita, existující v systému zdravotního pojištění, by se neměly týkat třeba acylpyrínu a podobných běžných, levných léků a běžných věcí."