Veřejnost v Krupce vzpomněla na 313 obětí transportu smrti

Foto: Jaroslav Smrž
0:00
/
0:00

V Krupce u Teplic si v pondělí lidé připomněli výročí transportu smrti, při němž v roce 1945 nacisté utýrali a zabili 313 lidí. Pietní akt sledovala kolegyně Zdeňka Kuchyňová.

Foto: Jaroslav Smrž
Zdeňko, můžes nám přiblížit, k jaké události se krupská připomínka váže?

"Lidé tuto událost možná příliš neznají, i když bývá v Krupce pravidelně každý rok připomínána. Jedná se o transport smrti, který nacisté zorganizovali v posledních dnech války při likvidaci koncentračních táborů. V první polovině dubna přinutili strážci tábora Ossendorf vězně, aby se převlékli do civilních šatů. Cestovali vlakem v uzavřených vozech za otřesných podmínek po osmdesáti lidech ve vagónu. Zesláblí vězni umírali už během cesty. Vlak s 800 lidmi nakonec zastavil 24. dubna na nádraží v Bohosudově nedaleko Krupky. Při zastávce byli mrtví z vlaku pohřbeni v okolí nádraží. V říjnu stejného roku pak byli exhumováni a pohřbeni v místech, kde dneska stojí kamenný blok s křížem a nápisem: 313 obětem pochodu smrti."

Co se s vězni z vlaku dělo dál?

Foto: Jaroslav Smrž
"Když vlak zastavil v Krupce, bylo vězňům dovoleno se umýt v nedalekých tůních, ale protože většina trpěla žízní, tak se i napili. A protože byli zesláblí, nachladili se a spousta dalších zemřela. Konečnou stanicí vlaku se stala Žihle u Plzně, kde se asi 300 zbývajících vězňů dočkalo osvobození."

Letošní výročí je kulaté, byla tedy letošní připomínka něčím ojedinělá?

"Byla mimořádná účastí ofociálních hostů i množstvím lidí. Přišlo jich několik set a byly mezi nimi i děti z místních škol. S projevem vystoupil místopředseda Senátu Petr Pithart, který se vyslovil proti lhostejnosti, a připomněl, že už za války bylo možné transportům předejít například bombardováním železničních kolejí. Pietního aktu se zúčastnil například i německý farář z krupky a velvyslanci několika zemí."

A přišli zavzpomínat i pamětníci těch událostí?

"Ano, my jsme konkrétně hovořili s mužem, kterému bylo tehdy 17 let, který viděl, jak ty mrtvé vytahovali z vlaku. A tehdy to na něj tak silně zapůsobilo, že i dnes při vyprávění plakal."

Z městečka Krupka v severních Čechách telefonovala Zdeňka Kuchyňová.