Pražská Loreta mění po sto letech melodii
Po zhruba sto letech se mění melodie, kterou hraje známá zvonohra Lorety na Hradčanech. Místo písně Tisíckráte pozdravujeme Tebe budou Pražané a návštěvníci metropole slyšet každou hodinu barokní mariánskou melodii Maria, Maria, nad sluce jasnější. Změna je návratem k původní tradici, kdy se melodie často měnily.
Znonohra se mění tak, že se do stroje vloží nová sada kovových lišt, na kterých je pomocí kolíčků skladba jakoby "naprogramovaná". Jak se má tenhle důmyslný mechanismus používat se časem zapomělo, říká kurátorka Lorety Markéta Baštová:
"Řekla bych, že je to obtížné a ti, kteří to uměli a kteří si na to troufali, již zemřeli a ta tradice se ztratila. My ji teď znovu obnovujeme."
Stará píseň se může zase vrátit
"Trvalo to dlouho, protože v tom člověk neměl cvik. Teď, když je to promazané a už jsme získali určitý grif, tak si myslím, že až budeme jednoho dne zase vracet píseň Tisíckráte pozdravujeme Tebe, tak to budeme mít hotové za dvě nebo tři hodiny."
Obměna by mohla prospět i samotné zvonohře. Neustálé opakování jediné skladby totiž namáhá stále stejné části hracího mechanismu. Změny melodií by proto měly být do budoucna častější.
Kmotrem prvního zvonu byl sám císař Leopold I.
Svěcení zvonů bylo v Praze velkolepou slavností. Každý ze zvonů měl svého kmotra z řad šlechticů. Nad prvním přezval patronát sám císař Leopold I. Zvony se poprvé rozezněly na konci 17. století.
Pražský hodinář Petr Neumann pak zvonohru sestavil a napojil na hodiny v průčelí. Byl to on, kdo vytvořil mechanismus na principu kovového válce s kolíky pro nastavení různých melodií. Kromě automatického přehrávání je možné zvonkohru obsluhovat i pomocí klaviatury.
Je to jeden z posledních dochovaných barokních nástrojů v Evropě, jejichž mechanismus nebyl nijak modernizovaný. Podobné zvonkohry se dochovaly např. v Amsterodamu, Delftu, Bruggách a Berlíně.
