Ilustrační foto: Olga Folomejevová, Pixabay, Pixabay License
Rozdíl v odměňování řadí Českou republiku v Evropě na třetí místo od konce. V kterých oborech jsou rozdíly nejpalčivější a proč tomu tak je? Více o tom ve třetím díle cyklu věnovanému ženské otázce 100 let od zavedení volebního práva pro ženy.
Ilustrační foto: Olga Folomejevová, Pixabay, Pixabay License
Věra Jourová, foto: Jana Přinosilová, archiv ČRo
„Naše společnost prochází významnými změnami, stává se zelenější a digitálnější, a my musíme zajistit, aby ženy a muži měli stejné příležitosti a aby změny nerovnost dál neprohlubovaly,“ prohlásila eurokomisařka Věra Jourová, která má v komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost. Brusel se dosud snažil problém řešit například prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země v rámci hospodářských cyklů. Letos chce ovšem přijít se „závaznými pravidly platové transparentnosti“, která by měla pomoci situaci podstatně zlepšit.
Česko na spodních pozicích
Čím vyšší vzdělání mají Češky, tím větší je platový rozdíl. Např. ve zdravotnictví ve vedoucích pozicích berou ženy o 43% menší plat. Obecně u vysokoškolaček jde až o 29 %. Převážně to souvisí to s tím, že ženy obecně ve vyšších a řídicích pozicích chybí. Důvodem je nemožnost skloubit skloubit rodinný život s prací. Podle poslední studie Eurostatu hraje roli péče o děti, se kterými většinou zůstávají doma matky. Česko má jednu z nejdelších rodičovských, školek je ale nedostatek. O stárnoucí rodiče se pak starají také většinou ženy.
Zajímavý byl průzkum, který v minulosti provedla společnost Trexima o profesních stereotypech mezi 6503 studenty posledních ročníků 127 středních škol, gymnázií a učilišť. Dívky totiž očekávají příjem v průměru o sedm tisíc korun nižší. Rozdíl mezi pohlavími je také v prioritách pro výběr budoucího povolání. Např. v oboru managementu a administrativy chlapci očekávají přes 41 000 korun měsíčně, zatímco dívky o 11 tisíc korun méně. Také v bankovnictví, pojišťovnictví a dalších finančních službách by podle chlapců měla mzda přesahovat 40 tisíc korun, podle dívek by to mělo být zhruba 32 tisíc.
Jak z toho ven?
Několik států Evropské unie už přijalo zákonná opatření k větší transparentnosti a zajištění rovného odměňování. Právo požadovat informace o výši výdělků mají zaměstnanci a zaměstnankyně třeba ve Finsku, zprávy o průměrných výdělcích mužů a žen musí zveřejňovat firmy v Rakousku, Francii, Dánsku, Itálii a Belgii.
V některých zemích mají zaměstnavatelé povinnost provádět mzdové audity. Propaguje se i kolektivní vyjednávání o rovné odměně. Česko patří ke státům, které podle studie Evropského parlamentu žádný z těchto čtyř kroků nepodniklo.
