Elektronická evidence tržeb přinesla za tři roky 33 miliard korun

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla letos do veřejných financí přinést víc jak 15 miliard korun. Třetí a čtvrtá vlna má být spuštěna od 1. května. Týká řemeslníků, lékařů, advokátů nebo taky svobodných povolání. Na podnět 73 poslanců však bude opět rozhodovat Ústavní soud.

Registrační pokladna, foto: Ondřej Tomšů

Základním principem EET je neustálé propojení podnikatele se servery daňové správy, vydaná účtenka je ihned registrována. Za tři roky fungování elektronické evidence tržeb stát vybral 33 miliard korun, řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jaký je její odhad pro letošní rok?

"Počítáme s tím, že pokud naběhnou všechny čtyři vlny, tak by ten výběr mohl být přes zhruba 20 miliard."

Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů. Podle ministerstva půjde zhruba o 300.000 podnikatelů. Malí živnostníci budou moci ručně vypisovat paragony, ostatní potřebují elektronické zařízení. Zvolí ho i kadeřnice z Prahy Jaroslava Bažantová: "Budu volit tu aplikaci a tisknutí účtenek. To je nejjednodušší, náklady nejsou tak veliké."

Schillerová: EET se stala nedílnou součástí ekonomiky

Alena Schillerová, foto: Michaela Danelová, archiv ČRo

Elektronická evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. EET je zaměřená na přijímání plateb v hotovosti, upozornila ministryně Schillerová. Podle dostupných informací je aktuálně do systému zapojeno 192.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 13 miliard účtenek.

Podle ministryně se EET stala nedílnou součástí ekonomiky a již ji nikdo nezruší. Ministerstvo financí si nechalo udělat průzkum od agentury STEM, podle kterého většina české veřejnosti elektronickou evidenci podporuje. Proti je třetina.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek připomněl, že prvoplánovým cílem zavedení EET bylo narovnání tržního prostředí. Zejména u restaurací je vidět proměna trhu k lepšímu, i když to podle něj není jen zásluha EET. Stejný argument narovnání tržního prostředí se však nedá použít u třetí a čtvrté vlny EET, míní ekonom Sobíšek. Jak dodal, tady může být výsledkem EET spíš snížení nabídky služeb pro zákazníky tím, že někteří poskytovatelé přestanou přijímat hotovost.

Točené pivo, které si v hospodě i vypijete, má nízkou sazbu DPH

Foto: scottpartee, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

V souvislosti s novelou, která působnost EET rozšiřuje, se přesunou do nejnižší, desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) některé služby a zboží, například vodné a stočné, audioknihy, ale i točené pivo.

Právě hospodští podle tisku teď řeší, jak budou své služby účtovat. Když si dá člověk točené pivo v hospodě, je DPH 10 procent, když si ho vezme sebou do džbánku, zůstává sazba současná, tedy 21 procent. Jiné je to u stánku. Tady i za točené zaplatíte DPH 21 procent. Ministryně Schillerová říká, že snížená sazba v restauracích je určená na podporu českých hospod.