Josef Hasil byl legendou mezi převaděči

Jeho život inspiroval spisovatele a filmaře. Josef Hasil byl legendou mezi převaděči. Ve věku 95 zemřel v americkém Chicagu. Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let 20. století desítkám lidí přes hranice na Západ. V odboji pokračoval přes perzekuce jeho blízkých i ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení.

Josef Hasil, foto: Archiv Bezpečnostních složek, Historický fond (H), H-301

V roce 2001 dostal Josef Hasil od prezidenta Václava Havla medili Za hrdinství. Mimořádnou odvahu projevil už za války, když utekl z nuceného nasazení v Německu a v Čechách pak dělal spojku partyzánům. Po válce nastoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB). Po komunistickém převratu v roce 1948 však místo ochrany hranic začal pomáhat lidem utíkat před novým režimem. Při jedné z cest v říjnu 1948 skončil sám v rukou pohraničníků, vzpomíná Michal Šmíd z projektu Paměť národa:

"Při jednom incidentu byl zatčen a odsouzen k devítiletému trestu. Byl vězněn v Horním Jiřetíně, ale poměrně záhy se mu s kamarádem podařilo uprchnout. Jeho bratr byl například zastřelen a spoustu jeho příbuzných i lidí, které zverboval ke spolupráci, skončilo v komunistických kriminálech."

Z vězení Josef Hasil uprchl už po roce a půl. V Německu pak vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. Jak řekl v rozhovoru pro projekt Paměť národa, pomáhal mu v tom jeho dobrý sluch.

"Někde něco šustlo, já jsem to slyšel a vyhnul jsem se tomu a tak jsem potom přešel ty hranice."

Po čase, v prosinci 1949 se mu na stopu dostali pohraničníci znovu. Tehdy musel střílet. Bývalý ministr kultury Daniel Herman, který se s Hasilem znal, ČTK řekl, že bojovat proti režimu se zbraní v ruce bylo pro Hasila jako věřícího velmi těžké rozhodnutí. Do konce života se podle Hermana zabýval tím, jestli to byla jediná cesta, jak z té situace ven.

Bratr padl do léčky, zemřel při přestřelce

V září 1950 pak v jiném ozbrojeném střetu zahynul Hasilův bratr Bohumil. V únorovém rozhovoru pro Lidovky Josef Hasil řekl, že si bratr vybral nebezpečnou trasu a padl do léčky. Dostal devět zásahů. Vrátil se domů proto, aby do Německa převedl svého syna, kterému bylo sotva pár měsíců. Josef Hasil s převáděním skončil, když se začaly podél hranice natahovat dráty. V polovině 50. let se přestěhoval do USA, kde žil až do konce života.

Také on měl malého syna. Když se Josef Vávra narodil, byl Josef Hasil zrovna ve vězení za nelegální převaděčství. K jeho zatčení došlo ještě před sňatkem. V roce 1951 byla zatčená a vězněná i matka a její rodiče. V projektu Paměť národa vzpomíná Josef Vávra na cestu do vězení:

"Jeli jsme na návštěvu za babičkou na Pankrác do Prahy. Lidi nám přinesli všechno možné a na Pankrác nás ještě doprovodili, protože jsem jel s tetou, které bylo tehdy asi 12 nebo 13 let. To byla mojí matky sestra."

Josef Vávra žil nakonec u babičky a její sestry v obci Škarez na Šumavě. Malé obci se dokonce vyhnula kolektivizace. Doma našli odposlouchávací zařízení, které jednou vyhrabaly slepice. Kvůli příbuzenskému vztahu s Josefem Hasilem zažíval na vojně šikanu, výslechy a podezírání, že je ve spojení s otcem. Po revoluci tu byl čtyřikrát, vzpomínal Josef Vávra v rozhovoru pro deník Blesk. Poprvé přijel v roce 1990, pak ještě třikrát i s manželkou. Jak dodal, byl tichý, skromný, nikdy by neřekl, co všechno prožil. Byli spolu v pravidelném kontaktu.

Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele

'Král Šumavy'

Koncem 50. let posloužil Hasilův život jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale události překroutil a zkombinoval Hasilův osud s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotného. Sám Hasil ke snímku uvedl, že ve skutečnosti se přes žádné močály nechodilo. Jednou však přečkal v potoce dvě hodiny. Zachránil si život tím, že dýchal brkem z trávy, ale podchladil se a dostal zápal plic. Psi ho však nenašli.

V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy a o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka. Jeho syn je velice rád, že se jejího vydání Josef Hasil dočkal. Zúčastnil se přípravy knihy a poskytl jejímu autorovi podrobné informace. Podle slov Josefa Vávry byla rodina knihou nadšená, včetně Hasilovy dávné snoubenky Marie Vávrové, se kterou se poté Josef Hasil spojil telefonicky. Mluvili spolu poprvé od roku 1950.