Hornictví v Krušných horách představuje světový unikát

Šestnáct let trvalo, než Česká republika získala další zápis své památky na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. K dosavadním dvanácti přibyly letos začátkem července v ázerbajdžánském Baku hned dvě další: Kladrubský hřebčín a hornický region Krušnohoří. Ve druhém případě jde o společný projekt České republiky a sousedního Saska. Koordinátorem žádosti obou zemí o zápis na seznam byl geolog a historik hornictví Michal Urban. Je také autorem výstavy v Senátu ČR, která tento region přibližuje. Radiu Praha při jejím zahájení poskytl rozhovor:

Krušné hory, foto: ch ivk, CC BY 3.0

Štola Starý Martin v Krupce, foto: Hadonos, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Co vše je součástí zápisu hornického regionu Krušnohoří na Seznam UNESCO?

"Hornický region Erzgebirge - Krušnohoří tvoří dohromady 22 součástí, z nichž sedmnáct je na území Saska a pět v českém Krušnohoří. České součásti jsou hornická krajina Jáchymov, hornická krajiny Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná, dále Rudá věž smrti v Ostrově, vrch Mědník a hornická krajina Krupka."

To je velmi široký záběr. Co se dá zapsat na krajině? Jak vlastně hodnotili komisaři právě tuto přihlášku?

"Bylo to samozřejmě těžké, protože to území je rozlehlé a je tam řada aspektů, které museli vzít v úvahu. Dá se ale říct, že na světě není žádný jiný region, který by tolik přispěl k vývoji hornictví a hutnictví, jako právě Krušné hory. A těch dvaadvacet součástí bylo třeba právě proto, že v Krušných horách se těžilo poměrně pestré spektrum rud, od stříbra přes cín až po uran, a to velmi dlouhou dobu, po osm století. A tyto komponenty společně dokládají všechny známé techniky těžby a zpracování rud od 12. až do 20. století. Přitom každá krajina nebo součást je něčím specifická a dokládá tu mimořádnou světovou hodnotu."

Šachty v Jáchymově, foto: Jan Langer, ČT24

To znamená, že do zápisu na Seznam UNESCO jsou zahrnuty vedle krajiny i konkrétní technické památky a hornická města?

"Ano. Protože jde o kulturní krajinu, tak jde vesměs o poměrně rozsáhlé krajinné celky, které zahrnují jak hornické památky nad zemí a pod zemí, tak různé průmyslové areály, ale i horní města. A to je jedno ze specifik Krušných hor, protože nikde na světě není na tak malém území tolik horních měst, která byla kdysi vybavena privilegii od panovníků. Na tomto území je jich přes padesát, což opravdu není nikde na světě."

Je tam ovšem jedna památka, která jakoby vyčnívá, a to je Věž smrti. Jak do toho zapadá?

Rudá věž smrti, foto: ČT24

"Ano, to máte pravdu. Z hlediska hornického kontextu jde o památku, která představuje poslední dochovaný areál, kde se zpracovávala uranová ruda v Krušnohoří. Je tam ale i mnohem hlubší význam. Jde o to, že Rudá věž smrti představuje pietní místo, které připomíná utrpení politických vězňů, kteří zde museli za nelidských podmínek pracovat v 50. letech. Byla to třídírna a úpravna uranové rudy. Vězňové zde pracovali bez jakýchkoliv ochranných pomůcek a bohužel řada z nich zemřela na účinky radioaktivního záření."

Co podle vás zápis na Seznam UNESCO tomuto regionu přinese?

"Určitě to pro tento region znamená prestiž, na národní i mezinárodní úrovni. Pro řadu lidí dodnes představují Krušné hory v porovnání s jinými pohořími v naší republice opomíjený region. A tady je jasné uznání významu Krušných hor jak v regionálním, tak nadnárodním měřítku. Bude to pochopitelně znamenat zvýšený příliv turistů, na což se jednotlivá města a obce musejí dobře připravit. Nebude to ihned, nějakou dobu to bude trvat. Je třeba budovat infrastrukturu tak, aby nedocházelo k problémům. Pro některé lidi samozřejmě jsou Krušné hory pohoří, které je téměř bez lidí, kde se dá toulat hodiny a hodiny, aniž by člověk potkal živáčka. A to se možná trochu změní. My ale sledujeme trend nárůstu návštěvníků a turismu už několik posledních let. A to není nic, s čím by si Krušné hory nedokázaly poradit."