Nechci z Neratova žádné Lurdy, říká farář Josef Suchár
Neratov, který je známý svým kostelem se skeněnou střechou, prožil úspěšný rok. Začal tu fungovat nový minipivovar, věže poutního kostela dostaly v rámci česko-polského projektu původní barokní cibule a zvony a rozšířily se aktivity v sociální oblasti.
"Musíme už trochu brzdit, návštěvníků přibývá. Neratov je krásný takový, jaký je, nemáme tendenci z toho dělat nějaké Lurdy. Klid k Neratovu patří a nechceme o něj přijít. Proto také naše aktivity rozprostíráme i do okolí,"řekl ČTK katolický kněz Josef Suchár.
Vesnici u hranic s Polskem, která je známá právě svým kostelem, postavilo na nohy Sdružení Neratov, parta nadšenců kolem kněze Suchára tajně vysvěceného za komunismu. Na začátku 90. let, když Suchár oslovil dvě rodiny, které se usadily natrvalo v Orlických horách. Založili občanské sdružení, které pomáhá zdravotně postiženým lidem včetně lidí s lehkým a středně těžkým mentálním postižením. Sdružení má přibližně 250 zaměstnanců, z toho asi 200 tvoří lidé s různým handicapem. Cílem je, aby sociální podnikání sdružení Neratov bylo ekonomicky soběstačné. Keramiku, košíky i tkalcovské výrobky z chráněných dílen si mohou lidé objednat na internetu.
První stavitel podle pověsti v kostele strašil
Kdo kostel v Neratově postavil, se neví. Odborníci ho nejčastěji připisují okruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho, který se v roce 1712 podílel na přestavbě kostela v nedalekém Opočně. Architektem ale mohl být i první stavitel kostela Carl Antoni Reina. Ten se zabil v roce 1728 při pádu z lešení a podle pověsti pak v kostele strašil, dokud nebyly zazděny dveře za oltářem. Půdorys kostela má tvar kříže, a je dlouhý 48 metrů. Zajímavá je i jeho orientace - hlavní vchod směřuje na jih, kněžiště na sever. Na Boží hod vánoční tak sluneční paprsky v pravé poledne dopadají přímo na svatostánek.
Neratov připravuje další projekty. V plánu je infocentrum nebo otevření hraničního přechodu pro pěší a cyklisty do Polska.
