Čeští archeologové odkryli v Egyptě hrobku "Tajného strážce ranního domu"
Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z 3. tisíciletí před Kristem. Byl identifikován jako Kaires, jeho jméno bylo vyryto na stěnách. Hrobka se nachází v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z doby vlády páté dynastie.
"Byl označován jako Jediný přítel krále. Měl na starosti i jeho toaletu, snídani a oblékání v tzv. ranním domě," uvedl ředitel egyptologického ústavu Miroslav Bárta, podle kterého je hrobka unikátní.
"Ta unikátnost spočívá v její architektuře. Nejde o běžnou hrobku, je zde celá řada dalších místností. Další unikátnost spočívá v tom, že jeho kaple jako jediná nekrálovská hrobka, kterou známe z celého třetího tisíciletí historie starého Egypta, užívá ve velké míře černý čedič k tomu, aby se tam postavila podlaha, obložily stěny, oltář."
Právě nález sochy představuje řešení dlouholetého problému, zda staří Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor. Hrob Kairese byl vyloupen už ve starověku.
"Je potřeba si to představit tak, že ti lupiči hledali hlavně cenné šperky, který měl zesnulý u sebe v sarkofágu. V případě Kairese došlo k tomu, že zcela zničili jeho mumii," dodal Miroslav Bárta. Archeologové teď budou pokračovat v odkrývání hrobky.
Český egyptologický ústav slaví 60. výročí založení
Česká egyptologie má díky desítkám odborníků výbornou pověst. K nejznámějším objevům patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu "správce paláců a kněze předčitatele" Iufaa či odhalení hrobky kněze Inpunefera. Letos 1. října uplynulo 60 let od založení ústavu.Čeští vědci se už v 60. letech podíleli na záchranné akci UNESCO v Núbii v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu.
"Našemu týmu se podařilo objevit historicky nesmírně cenné nápisy, které osvětlují určitá období. Podařilo se najít, zdokumentovat a tím i zachránit pro budoucnost tisíce skalních kreseb a maleb z různých období dějin, nemluvě o dalších památkách, mohylových pohřebištích, hrobkách a podobně," vzpomínal dlouholetý ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Verner.
Právě stavba Asuánské přehrady byla impulzem k založení ústavu. Zasloužili se o to především přední egyptologové Zbyněk Žába a František Lexa, který se stal prvním vedoucím ústavu.