Téměř 60 procent bakalářských studií končí neúspěšně. Problémem jsou nesplněná očekávání i motivace

Bakalářský titul by měl získat student tří až čtyřletého oboru vysoké školy nebo univerzity. Pro mnohé je ale nedosažitelnou metou - téměř 60 procent pokusů vystudovat bakalářský obor v Česku končí neúspěchem.

Foto: Jiří Matoušek, CC BY 2.0

Titul bakalář se v Česku používá od devadesátých let. Mnoho těch, kteří začali studium bakalářského programu, jej ale úspěšně nezakončí. Podíl neúspěšných navíc už druhé desetiletí roste a nyní jde až bezmála o 60 procent neúspěšných pokusů. Otázkou ale je, zda je to vlastně dobře nebo špatně a o čem tak vysoké číslo vypovídá. Jeden z autorů publikace Studijní neúspěšnost na vysokých školách Šimon Stiburek uvádí:

"U některých studií je samozřejmě dobře, že jsou neúspěšně ukončená znamená to, že vysokoškolský diplom si zachovává svou hodnotu a kvalitu. Funguje také jeho signalizační funkce vůči zaměstnavatelům, kteří mají větší jistotu, že absolventi skutečně něco umějí a naplňují standardy, které jsou vysoko postavené. Domníváme se ale, že takto vysoká studijní neúspěšnost je známkou značné neefektivity systému."

Ne všechna studia ale lidé končí proto, že by pro ně byla příliš náročná. Roli hrají i další faktory, například to, že studenti nevnímají studium jako relevantní a smysluplné anebo to, že plynule přejdou ze studia do zaměstnání.

Šimon Stiburek, foto: archiv CHE Consult

"Je to chyba toho, že nabídka vysokých škol, jak je dnes prezentována, často neodpovídá tomu, co studenti očekávají a chtějí. Zároveň studenti nejsou takoví, jaké by je chtěly vysoké školy mít. Studenti jsou úplně jiní, než byli v osmdesátých devadesátých letech, kdy na vysoké školy nastupovalo 15 procent. Situace i struktura vysokého školství byla podstatně odlišná. Do nějaké míry je, myslím, na místě kritizovat vysoké školy za to, že to, co studentům nabízejí, není to, co oni by potřebovali. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že i pro vysoké školy je to dost složité."

Nejvyšší počty neúspěšných mají technické školy. Například u Technické fakulty České zemědělské univerzity jde o 90 procent.

Problém státu, škol i studentů

Foto: Wokandapix, Pixabay / CC0

Neúspěšná studia jsou problémem pro studenty, univerzity i stát, který na ně vynaloží značné finanční prostředky. Problémy to přináší i ekonomice, kdy zaměstnavatelům chybějí odpovídající kvalifikovaní pracovníci a firmy se mohou jen těžko dále rozvíjet.

Možných opatření proti stávající praxi se podle Šimona Stiburka nabízí mnoho, včetně inspirace v zahraničí, ne vždy ale jde o opravdu efektivní nástroje a také do českého prostředí přenositelné zkušenosti:

"Z našich výzkumů vyplývá, že oblast, na kterou bychom se měli více zaměřit, a kterou v současnosti české vysoké školy podceňují, je obecně práce s motivací studentů. Školy je od studia často spíše odrazují, říkají: bude to těžké, nezvládnete to, vykašlete se na to rovnou. Málo pracují s tím, aby studenti věřili tomu, že to vše dává smysl a že studium můžou zvládnout, i když to bude tvrdá a náročná práce. Měli by jim říkat, že to sice stojí hodně času a úsilí, ale dává to smysl, něco užitečného se naučí a otevřou se jim nové možnosti v kariéře."