Výročí vzniku samostatného Československa si na pražském Vítkově připomněli politici, zástupci armády i váleční veteráni z druhé světové války. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.
Miloš Zeman klade jeden z věnců na Vítkově, foto: ČTK
Ceremoniál na Vítkově se tradičně konal za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. U hrobu neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a zástupci ministerstva obrany. Kladení věnců se tentokrát odehrálo v netradiční podobě. Místo postupného pokládání byly ve stejné chvíli položeny najednou věnce tři. Pouze prezident Zeman položil věnec samostatně. Pieta tak byla oproti minulým letům kratší, což někteří přítomní kritizovali. "Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet," řekl novinářům předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
V předvečer státního svátku byli na Vítkově vyznamenaní vojáci za působení v zahraničních misích. Jak uvedl například Marek Vydržel, během pozorovatelské mise ve Středoafrické republice se musel vyrovnat s náročnými klimatickými podmínkami, kulturními a sociálními rozdíly i s přepadením. Situace v zemi se podle něj zhoršuje.
Prezident jmenoval nové generály. Rektoři na oslavy opět nejdou
Květiny byly položeny také u sochy TGM na Hradčanském náměstí, foto: ČTK
Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku jmenoval osm nových generálů. Povýšil například současného ředitele Útvaru rychlého nasazení Libora Lochmana a ředitele moravskoslezských hasičů Vladimíra Vlčka. Zeman v projevu oznámil, že vyznamená nejvyšším vojenským řádem dva bývalé náčelníky generálního štábu Ludvíka Krejčího a Karla Pezla. V souvislosti s udílením vyznamenání jmenoval také Karla Kutlvašra, který velel Pražskému povstání.
Rektoři několika vysokých škol položili květiny u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí. Setkávají se tam pravidelně už několik let, na předávání vyznamenání na Hradě znovu nejdou. Spory mezi Hradem a prezidentem Milošem Zemanem začaly kvůli nejmenování některých profesorů a odmítnutí jeho přednášky na Masarykově univerzitě před volbami. Nepozváním na Hrad tak podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka začala tradice, kdy se sejde velká část rektorů včetně mimopražských. Právě Bek v roce 2013 nenechal Zemana vystoupit ve škole z obavy před volební agitací.
Význam vzniku Československa připomněl i slovenský prezident Kiska
V Rokytnici v Orlických horách byla odhalena pamětní deska legionáři Mikuláši Jaroslavu Novákovi, foto: ČTK
Význam vzniku Československa (ČSR) v roce 1918 přetrvává do dneška, Slovensko tehdy získalo nejen jasné hranice, ale i příležitost budovat politické, vzdělanostní a kulturní instituce. K 99. výročí založení společného státu Čechů a Slováků to napsal v prohlášení slovenský prezident Andrej Kiska. Slovensko má podle něj důvod vzpomínat na vklad, který do jeho rozvoje vnesl společný stát Čechů a Slováků. Den vzniku ČSR si Slovensko na rozdíl od České republiky státním svátkem nepřipomíná. S návrhem povýšit na Slovensku 28. říjen z památného dne na státní svátek část slovenské opozice neuspěla ve sněmovně naposledy letos v září.
Výročí vzniku státu si připomínali i na dalších místech Česka. Rokytnice v Orlických horách odhalila pamětní desku legionáři Mikuláši Jaroslavu Novákovi, který byl velitelem Tvrze Hanička v roce 1938. Tvrz byla v roce 1938 už dokončená, ale ještě nebyla vyzbrojená a vybavená. Velel jí bývalý legionář a účastník bitvy u Zborova. Z té doby se dochovala fotografie, kdy Novák opouští pevnost ve své aerovce a míří zpět do Žamberku ke svému praporu. Německému wehrmachtu Haničku vojáci předali 10. října bez boje. Rehabilitace se Novákova rodina dočkala v roce 1992, když už byl bývalý legionář sedm let po smrti.
Odhalení památníku české státnosti v Moravském Krumlově, foto: ČTK
Nový památník české státnosti byl odhalen na náměstí v Moravském Krumlově na Znojemsku. Dominantou je busta prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Město dosud nemělo žádné pietní místo ani památník české státnosti a historie. Pomník má tvar hraničních kamenů, a podkladová deska připomíná domovenky na britských uniformách letců.
