Had je také Pražan! Pokud jej v zoo potkáte, nechte jej plazit se dál
Hadí klenot z Trojské kotliny, hlásá nápis na jedné z mnoha brožurek, které vydává pražská zoo. Pokud byste si ale mysleli, že se jedná o nějaký exotický druh, byli byste na omylu. O jakého hada se jedná a proč jeho označení za klenot není vůbec přehnané?
"My jsme ohromně šťastní a hrdí, že areál zoologické zahrady je biologicky velice významný a že hostí přírodní populace druhů, kterým my jenom musíme trochu pomoct. Jsme si vědomi toho, že kdyby nebyla na tomto území zoologická zahrada, tak by pouhé 2 km od Pražského hradu tisícihlavá populace jednoho z našich nejvzácnějších hadů užovky podplamaté asi nežila. Snažíme se dělat všechno, co můžeme, abychom tu populaci zdravou předali našim následovníkům.
Naše péče spočívala za prvé v dokonalém průzkumu a zmapování toho, jak ten had žije, kde žije a jak je konkrétní území v zoo pro něj důležité. Užovka podplamatá je vodní had, žere rybičky, loví hlavně u Vltavy, i když jsme revitalizovali starý mlýnský náhon, který je také pro ně vhodný, tak se tam část populace hned usadila a úspěšně tam žije."
Takže plave?
Jak se vybaví had vysílačkou?
"To je taková miniaturní vysílačka, která se chirurgickým způsobem vkládá do tělesné dutiny hada. Je tak malá, aby mu nepřekážela, aby mu nezpůsobila zdravotní komplikace. Po skončení její životnosti se ten had musí najít a vysílačka se mu musí odebrat, aby mu přece jenom nekomplikovala život. Bylo to ale strašně důležité. Hadi totiž žijí skrytým způsobem života, obtížně se stopují, obtížně se sledují a my jsme potřebovali najít jejich tahové cesty a tam je ochránit. Teď už víme, kde je zimoviště, jsou to ty skály pod rozhlednou, víme, kudy hadi táhnou na svá loviště k řece. Víme a zabudovali jsme to do našich plánů, že tam nesmí být nové objekty, nesmí tam být dravá zvířata, která by je lovila...Zkrátka, musíme tu populaci zohlednit jako jeden z pokladů na území zoologické zahrady."
Ta trasa, kterou jste popsal, vypadá jako dlouhá cesta. Jak dlouhou cestu může vlastně vůbec urazit had třeba za den?
Ještě se vrátím k té brožurce a k tomu, proč jsme ji udělali. Naši návštěvníci se s tímto hadem mohou poměrně hodně setkávat zejména v období tahu, tedy v dubnu a potom ještě častěji na podzim. Ten jarní tah je takový jednorázový a odehrává se mírně stranou návštěvnických cest. Podzimní návrat na zimoviště a rozlézání čerstvě vylíhnutých mláďat je disperznější, zvláště ve spodní části zahrady je ty hady možné potkat. Musím říct, že pro naše návštěvníky, Pražany například, je obtížné pochopit, že by v Praze mohl vůbec nějaký had v přírodě žít. A sem tam nás podezírají..."
Že vám utekli!
"Ano. Myslí, že nám hadi utekli a snaží se nás přesvědčit, že je musíme odchytit a něco s nimi udělat atd. Tak jsme napsali tu brožurku, abychom je informovali o tom, že je to Pražan stejně jako my."
Vy jste v té brožurce na fotce, jak přesypáváte klubko mrňavých hádků...
Říkal jste, že brožurka je určena pro návštěvníky, co má člověk dělat, když toho hada potká?
"Dobře si ho prohlédnout a radovat se z něj. Je zapotřebí říct, že užovky podplamaté jsou nejedovaté, nekousavé. Mají takové nejasné zbarvení, spousta lidí si je plete se zmijí. V rekreačních oblastech kolem Prahy, na Berounce, Sázavě, Vltavě žijí malé populace, chataři ale tohoto hada šmahem označují jako vodní zmiji a eventuálně jej i zabíjejí. Snažíme se tady i šířit osvětu v tom smyslu, že je to neškodný, nejedovatý had, který loví malé plevelné rybičky. Je to náš národní přírodní poklad a je zapotřebí se k němu chovat hezky. Ten had ani nijak zběsile neutíká, ani nijak zběsile nereaguje na vyrušení, čili návštěvník má dost času si jej dobře prohlédnout a pak jej nechat odejít v tom směru, v jakém se plazí."
