Zejozob, zmije i vzácný klokan patří mezi letošní přírůstky ZOO Praha

Slon, hrabáč, zmije nebo třeba tajemně znějící votsotsa patří mezi letošní přírůstky pražské zoo! Co se v Troji narodilo nebo našlo nový domov?

Maxmilián narozený v dubnu a slůně narozené v říjnu, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Proč je zdánlivě obyčejná zmije vzácná? Proč se několikrát denně musí lézt do ptačího hnízda nebo jaké jméno nejspíše dostane nově narozený slon, to všechno ví v zoo Praha. Sloni se jim letos narodili hned dva, což je velký chovatelský úspěch. První dostal jméno Maxmilián, o druhém se právě rozhoduje, říká ředitel zahrady Miroslav Bobek:

"My jsme se rozhodli uspořádat volby. Volí se mezi třemi jmény. Dvě mají vztah k historii, jedno odkazuje na Rudolfa, jedno na evropskou historii, na slona, který se jmenoval Hanno a jedno k historii a legendám Srí Lanky. Obávám se, podle toho, co slyším, nevychází to z těch dat, nic neprozrazuji, že značná část veřejnosti preferuje to jméno Rudolf-Rudi, takže pokud byste zalobbovali za jiná jména, tak to možná bude trochu zábavnější a překvapivější."

Kromě slonů přišel letos na svět také hrabáč, hroch nebo gorila. Z menších savců se letos podařilo odchovat třeba madagaskarského křečka velkého. On to ale křeček tak úplně není, vypadá spíše jako ušatá myš a v jeho původní vlasti se mu říká votsotsa. Zajímavý je i klokan Hagenův, zajímavý především tím, že o něm vlastně velmi málo víme. Pochází z Nové Guineje, je tam vítanou pochoutkou, a tak prý známe více receptů, jak klokana připravit, než to, jak žije.

5 malých zmijí

Zmije obecná, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Mezi letošní přírůstky ale nepatří jen savci. Zdánlivě trochu paradoxně je mezi nejdůležitějšími odchovy zařazena i zmije obecná. Ale opravdu jen zdánlivě, vysvětluje kurátor plazů Petr Velenský:

"Dáváme najevo, že nám záleží i na tomto našem jedovatém hadu, který mezi veřejností vzbuzuje spíše negativní emoce. U nás jsou to ale emoce vyloženě pozitivní, jsme nadšeni z našich zmijích mláďátek, protože zmije je velmi choulostivý a nesnadno chovaný had. Byli jsme úplně nadšeni, když se nám podařilo dosáhnout pěti mláďat z druhé generace, protože dosažení té druhé generace mláďat je známkou, že zvládnete nároky toho či onoho druhu."

Vzhůru do hnízda

Zejozob africký, foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Své místo mají v zoo také ptáci, letos se zatím podařilo odchovat přes osm desítek mláďat. Kurátor ptáků Antonín Vaidl upozorňuje třeba na zejozoba afrického, ptáka připomínajícího čápa.

"Naše filozofie se od některých zoologických zahrad liší. Někde jsou zvířata ve výběhu nebo voliéře, přirozeně se rozmnoží a příliš se do toho nezasahuje. My se ale snažíme naučit zvířata, aby s námi spolupracovala, aby se nás nebála a vnímala pozitiva, která od nás přicházejí. Po vylíhnutí mláďat jsme tedy začali chodit na ta hnízda a přikrmovat je. Dávali jsme jim různé preparáty, probiotika. Abychom správně nastartovali metabolismus, přikrmovali jsme je dvakrát denně. Dvakrát denně jsme museli vylézt na to hnízdo a naučit je, že když tam jsme, nejsme až tak rušivý element. Podařilo se nám to a letos se nám podařilo odchovat sedm mláďat přirozeně na hnízdech, která jsme tím způsobem rozkrmovali. Odchovat přirozeným způsobem tyto zejozoby se zatím nepodařilo žádné jiné zoologické zahradě na světě."

Ne všechny letošní přírůstky se v Praze přímo narodily, některá zvířata přišla z jiných zoologických zahrad. Mezi nimi třeba dikobraz palavanský, pekari Wagnerův nebo sup mrchožravý. A všem letošním přírůstkům ještě určitě není konec. Chovatelé o nich z pověrčivosti neradi dopředu mluví, ale prý minimálně u plazů by se mohlo něco vylíhnout ještě v prosinci.