Ekonomický přehled týdne
Ministerstva obrany a zahraničí chystají vyslání ekonomických diplomatů, kteří se budou věnovat obrannému průmyslu. Podle ministra Martina Stropnického z hnutí ANO by diplomaté měli vyhledávat nové trhy.
Česko vyšle na ambasády ekonomické diplomaty, kteří se zaměří na obranný průmysl
Ministerstva obrany a zahraničí chystají vyslání ekonomických diplomatů, kteří se budou věnovat obrannému průmyslu. Podle ministra Martina Stropnického z hnutí ANO by diplomaté měli vyhledávat nové trhy. Náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa vysvětlil, že posílení týmu velvyslanců zajistí lepší spolupráci s podnikateli:"Firmy požadují lepší servis od ambasád. My máme deficit lidí, jednáme neustále s ministerstvem financí. A ministerstvo obrany přišlo s nápadem, že by mohly některé ambasády posílit právě o lidi, kteří by přišli z jejich resortů."
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že v nejbližší době vyberou ministerstva země, které mají potenciál a do nichž by měli diplomaté zamířit. Zatím jmenoval jedinou zemi, o níž se ucházejí všichni velcí světoví hráči v oblasti vojenské techniky, a tou je Indie. Na českém trhu je zhruba 110 zbrojařských firem, jejich roční obrat dosahuje 50 miliard korun. Export je zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než dodávky na tuzemský trh.
Prioritou českých ministerstev má být podle premiéra čerpání dotací z Evropské unie
Rychlé čerpání peněz z fondů Evropské unie bude podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD prioritou všech ministrů. Řekl to po jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. V programovém období pro roky 2014 až 20 je podle premiéra k dispozici zhruba 650 miliard korun:"Cílem je, abychom už v letošním roce zahájili čerpání v řádech miliard korun. To znamená, aby se už letos reálně čerpání evropských fondů rozběhlo, protože rok 2015 byl z tohoto hlediska nevyužit."
Podle opoziční TOP 09 může být čerpání v příštích letech ohrožené hlavně procesem EIA, tedy posuzováním vlivu staveb na životní prostředí. U několika desítek chystaných staveb musí totiž Česko celý proces zopakovat. Žádá to Evropská unie, protože už hotové posudky jsou z doby, kdy Česko ještě v unii nebylo.
Finanční gramotnost lidí se v uplynulých pěti letech snížila
Skoro dvě třetiny lidí se podle průzkumu chovají ekonomicky nezodpovědně. Zjistilo to šetření o finanční gramotnosti. Více než polovina Čechů má problém se základními pojmy, jako je třeba úrok nebo inflace.
Ministerstvo financí dalo tisícovce lidí sto otázek týkajících se jak základních pojmů, tak i toho, jestli spoří, jak velké mají rezervy nebo jak jsou na tom se základními početními dovednostmi. Některé výsledky úřad zaskočily, říká náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková:"Otázka zněla: pokud by došlo ke ztrátě hlavního příjmu v domácnosti, jak by respondent danou situaci řešil. Asi 31 procent lidí by si hledalo novou práci nebo brigádu Překvapivě však 37 procent osob vůbec nenapadlo, co by v takové situaci dělali."
Stát se proto chce více věnovat výuce finanční gramotnosti, už na školách. V případě výpadků příjmů by 15 procent domácností nepokrylo své náklady ani po dobu jednoho měsíce. Zhruba polovina domácností by pokryla náklady po dobu tří měsíců. Z průzkumu dál vyplynulo rozpočet nesestavuje 57 procent českých domácností. Téměř pětina lidí v Česku aktivně nespoří.
Česko je pro francouzské podnikatele perspektivní
Český trh je pro Francouze atraktivní, chybí ale pracovní síly. Vyplynulo to z nového průzkumu Francouzsko-české obchodní komory. Ta se ptala asi stovky francouzských firem, jak se jim podniká v Česku. Výsledky průzkumu Hospodářskou komoru nepřekvapily. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého je třeba udělat přitažlivější technické obory a změnit učňovské školství:"Je třeba, aby firmy byly ochotny více zaměstnávat učně, aby si je vzaly do svého stavu, a aby je platily, i když ne za plné mzdy. Je třeba změnit myšlení rodičů dospívajících dětí, zejména maminek. Není žádná hanba, když jde dítě do učení a ne na gymnázium. Také tomu dítěti dáváme lepší šanci, že se rychle bude realizovat na pracovním trhu a více si vydělá."
V průzkumu Francouzi dále kladně hodnotili politickou stabilitu. Za posledních dvacet let se podle nich také zvýšila jak odbornost, tak jazykové znalosti Čechů. Obchod mezi Francií a Českem se za posledních deset let výrazně oživil. Teď je Francie pátý nejvýznamnější obchodní partner Česka a pátý největší zahraniční investor. Podle Francouzů je nicméně podpora investic stále slabá. Češi se také neradi za prací stěhují.
V českém autoprůmyslu chybí přes 50.000 odborníků
Také automobilkám v Česku chybí podle statistik přes 50.000 kvalifikovaných pracovníků. I přesto se jim loni podle Sdružení automobilového průmyslu podařilo vyrobit téměř 1 milion 300 tisíc nových vozidel. Firmy se teď snaží najít způsob jak zvýšit zájem o odborné profese už mezi žáky středních škol. Více jak třetina dodavatelů má v souvislosti s nedostatkem pracovníků zpoždění ve výrobě. Prezident Sdružení Martin Jahn potvrzuje, že podniky hledají kvalifikované zaměstnance v zahraničí:"Takové, kteří mají dostatečné technické schopnosti, kteří jsou schopni se integrovat a rychle se naučit jazyk. To jsou zejména země, jako je Ukrajina, Bělorusko, možná země bývalé Jugoslávie."
Eurostat: V ČR loni ve městech hrozila chudoba nejméně z celé EU
Česká republika byla v loňském roce zemí, ve které z celé EU nejméně hrozila obyvatelům měst chudoba a sociální vyloučení. Plyne to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V průměru bylo v EU chudobou ohroženo 24,4 městské populace, tedy asi 50 milionů lidí. V Česku to ale bylo jen 13,9 procenta.
Zvýšení platů účitelů podporují odbory, ministerstvo i premiér
Ministryně školství požádá minimálně o 7 miliard korun navíc pro regionální školství. Podle šéfky rezortu Kateřiny Valachové z ČSSD by peníze měly jít i na platy učitelů. Ministryně to řekla po jednání s vedením školských odborů. Ty žádají příští rok navýšit platy učitelů nejméně o 10 procent. Ministryně Valachová dodává, že je málo učitelů hlavně na prvním stupni základních škol:"Z hlediska všech statistických srovnání, učitelé jsou na tom zcela nejhůř, jako vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří pracují pro stát. Je jasné, že stále stojím primárně na požadavku deseti procent. Ale samozřejmě jsem racionální, jde mi o to, aby se začala situace zlepšovat."
Desetiprocentní růst platů prosazuje i premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Prostor pro navýšení mezd ve školství je v rozpočtu i podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. O konkrétním navýšen podle něj musí rozhodnout celá vláda.
Vydavatelé stravenek chtějí omezit placení stravenkami obchodech
16 miliard korun - tolik ročně Češi projedí ve stravenkách. Jenže jejich vydavatelé nechtějí, aby stravenkami lidé platily třeba za velké nákupy v supermarketech. Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů jsou pravidla pro používání stravenek v Česku příliš volná. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, Marty Novákové, zákon obchodníky nijak výrazně nezasáhne. Naopak by se jim mohlo ulevit. Platby stravenkami jsou totiž pro ně komplikace:"Při platbě musí hlídat, aby se na stravenky neprodával alkohol nebo cigarety, je na to speciální vykazování. Pokud by tato novela zákona prošla, tak si myslím, že pro obchodníky by se nic dramaticky nezměnilo. Ono je to především poměrně citlivé politické téma."
Podle Asociace provozovatelů poukázových systémů využívá stravenky 27 procent zaměstnanců, tedy 1 milion a 300 tisíc lidí. Svým pracovníkům papírové poukázky poskytuje 60 tisíc zaměstnavatelů, v současné době je přijímá 25 tisíc restaurací a obchodů. Stravenkový systém na jídlo využívají firmy v 21ti zemích po celé Evropě.