Na mostě v Písku čekali krále, místo něj přišel jelen
Strategické místo, brod přes řeku Otavu. Právě tady založili Přemyslovci město Písek. Ležel na zlatonosné řece Otavě, jejíž břehy spojuje nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách.
"Díky rýžování zlata město Písek vzniklo. Čeští králové ho v první polovině 13. století založili k ochraně rýžovišť. Protože se zlato získávalo především z říčního písku, tak to byl také důvod, proč bylo město nazváno Písek."
Další obraz ukazuje husitského hejtmana Matěje Loudu z Chlumčan, jak jede na koni po píseckém kamenném mostě. Je tu zobrazeno panorama města z doby, kdy měl hrad ještě dvě věže. I další obrazy přibližují písecké dějiny.
"Je tam například scéna z dobývání města z roku 1619, čili na začátku třicetileté války. To bylo pro Písek špatné období. Byl celkem třikrát dobyt a mnoho jeho obyvatel přišlo o život. Poslední obraz představuje Dianu, bohyni lovu, protože nad Pískem je poměrně značné množství lesů, a králové, kteří město založili, sem jezdili na honitby."
Bili se jako lvi, říká socha o píseckých vojácích, kteří padli u Solferina
"Lev představuje vojáky, kteří bojovali jako lvi. Lev bojuje se dvěma hady. Ti představují nepřátele Rakouska - Uherska v této válce, což byla Sardinie a Francie."
Autorem tohoto prvního pomníku v Písku byl pražský sochař Emanuel Max. Stojí kousek od hlavního píseckého kostela Narození Panny Marie.
V Písku působil jediný biskup Husitské církve
Raně gotický kostel se stavěl už při založení města v první polovině 13. století. Dnes je téměř v centru. Když se stavěl, byl na hranici města u hradeb. Kde tehdy stály, ukazují tmavé pásy v dlažbě.
Písek byl po Táboru druhým nejvýznamnějším husitským městem a v tomto kostele působil i biskup husitské církve.
Uprostřed oltáře je obraz Písecké Madony, říká se, že je to takové písecké palladium, připomněla Edita Kučerová.
"Věří se, že v roce 1741 byl Písek zachráněn v dobách válek o rakouské dědictví právě díky tomuto obrazu. Všichni lidé se k němu modlili a Písek byl v roce 1742 osvobozen od francouzské okupace. Bohužel ten obraz je kopií, protože v roce 1975 byl ukraden. Dodnes po něm není žádná stopa."
Místo krále přešel po mostě jelen
"Legenda praví, že Přemysl Otakar II. potřeboval důležitý strategický most přes řeku Otavu. Je to raně gotická práce. Tehdy se řeklo, že se most pojmenuje po tom, kdo po něm projde jako první. Na levém břehu řeky Otavy nebyla zástavba, byly tam lesy a král nechal před tím, než sám přijede, uspořádat velké hony. Počítalo se s tím, že král první triumfálně přejede po mostě, a most se po něm pojmenuje. Během lovů zabloudil jeden z jelenů k závoře, která bránila vstupu na most. Přeskočil ji a přeběhl jako první po mostě. Dlouhá staletí se říkalo, že to je most Jelení, protože jelen první přeběhl," uvedl Tomáš Poskočil.
Most má 111 metrů. Původně tu byly dvě brány, ale postupně z komunikačních důvodů zmizely. V 18. století se na mostě objevily barokní sochy. Dnes tu jsou kopie, originály najdete v lapidáriu Prácheňského muzea. Za celých 750 let, co tu most stojí, nepřišla tak velká povodeň jako v roce 2002, kdy byl téměř pod vodou.
Chcete pomoci? Odevzdejte do kádí staré klíče!
Nábřeží v Písku každoročně oživují pískové sochy. Téma pro sochy nabídlo letošní výročí, dodal Tomáš Poskočil:
"Téma je Husitský Písek, protože připomínáme 600 let od upálení mistra Jana Husa. Tento motiv představuje i první socha. Pak je tu Jan Žižka, který pobýval častěji v Písku než v Táboře. V Táboře neustále probíhaly šarvátky a boje. Pro husity bylo jistější být tady. Další socha je vozová hradba. Je tu i Matěj Louda z Chlumčan. Ten byl místním správcem. Dohlížel na kádě v Písku. Právě zde byly poprvé v dějinách použité na shromažďování majetku."
A kádě se plní i letos. Do 31. října do nich mohou lidé odhodit nepotřebné kovové klíče, výtěžek sbírky půjde na humanitární účely.
