Ekonomický přehled týdne
Stát loni hospodařil s menším schodkem, než původně plánoval. Podle údajů ministerstva financí dosáhl 77 miliard a 800 milionů korun oproti původně plánovaným 112 miliardám. Ministerstvo financí tvrdí, že je to díky vyšším výběrům daně z příjmu a DPH. Podle ekonomky Markéty Šichtařové má hlavní zásluhu na nižším schodku rychlejší růst ekonomiky. Byl větší, než se při sestavování původního rozpočtu počítalo.
"V okamžiku, kdy ekonomika roste rychleji, než se čeká, tak se také logicky státní rozpočet plní rychleji, než se původně plánuje. Ovšem není to zásluha vlády nebo lepšího výběru daní. Je to zkrátka jenom naprosto pasivní lepší plnění rozpočtu."
Státu se podařilo něco málo ušetřit i na výdajích. U neinvestičních nákupů téměř 8 a půl miliardy, u sociálních dávek 7 miliard a 600 milionů korun. Příjemnou informací je také zpráva, že loni poprvé od roku 1995 klesl státní dluh. Stále je ovšem téměř 1 bilion 664 miliardy korun.
Zákon o zaměstnanosti od Nového roku znovu počítá s kategorií zdravotně znevýhodněných. Sem může spadat třeba člověk, který trpí psychickou nemocí nebo špatně vidí. Nepatří mezi invalidy a nemůže proto pobírat příspěvek, zároveň ho ale horší zdravotní stav znevýhodňuje na trhu práce, popisuje Jiří Vaňásek z Ministerstva práce a sociálních věcí:
"V případě, že je statut uznán, může zaměstnavatel na Úřadu práce požádat na tuto osobu proplacení příspěvku na mzdové náklady. Proplácí se až 75 procent mzdových nákladů. Maximálně ve výši pěti tisíc, případně o tisíc korun navýšený příspěvek, to znamená dohromady maximálně 6 tisíc korun."
Novela také zpřísňuje sankce pro výpověď bez udání důvodu. Kromě toho ale nová zákonná úprava snižuje sankce pro firmy, které najímají zaměstnance nelegálně. A to tak, aby pokuty pro podniky nebyly likvidační. Minimální možný postih se sníží z 250 tisíc na 50 tisíc korun. Maximální výše je 10 milionů korun.
"Vycházíme z evropského práva, které nám neumožňuje chtít nyní od těch, kteří mají obrat nad pět miliard korun, aby zveřejňovali i zemi původu suroviny. Informace neodpovídá tomu, co bychom si v ideálním případě představovali. Je to běh na delší trať."
Od 1. dubna zákazníkům při případném hledání českého zboží pomůže označení - česká potravina. Ta by podle ministerstva zemědělství měla obsahovat minimálně sedmdesát pět procent české suroviny. I tady má Agrární komora výhrady. Ne u všech potravin se dá navržený obsah splnit. Jde to například u výrobků z mléka nebo hovězího masa, kde jsme soběstační. U výrobků z vepřového masa, které se musí také dovážet, už ne. Z dat, která řetězce poskytly ministerstvu zemědělství, vyplynulo, že podíl českých potravin se pohybuje mezi 40 a 75 procenty.
"Státní ústav pro kontrolu léčiv hlídá maximální cenu, která je stanovena tak, aby nebyla překročena. Nejvyšší možný doplatek, kteří pacienti u těchto léků zaplatí, se mohou dozvědět na informačním portálu olecich.cz."
Nižší sazba DPH se týká i knih. Podle nakladatelů to však znamená kvalitnější knihy, nikoliv slevu. Úsporu ze snížení daňové zátěže z patnácti na deset procent chtějí investovat. Češi se podle statistik řadí mezi největší čtenáře Evropy - přečteme 16 knih za rok. Ale koupíme jen dvě nebo tři knihy ročně. Kniha u nás stojí průměrně 240 korun, snížení DPH o pět procent ji tedy zlevní jen o 12 korun. Většina nakladatelů si myslí, že je to pro čtenáře malá sleva.
"Usilujeme dlouhodobě o pěti procentní daň, což by nás dostalo do průměru vyspělých evropských zemí."říká předseda svazu českých nakladatelů a knihkupců Martin Vopěnka.
Tržby obchodníků v letošním roce dál porostou. Podle odhadu odborníků si meziročně polepší zhruba o tři procenta. V roce 2015 také poroste prodej potravin a drogerie přes internet. Kromě slev budou muset obchodníci přijít i s jinými lákadly pro zákazníky. Vyplývá to z ankety ČTK mezi odborníky na maloobchod. Mzdy a platy, stejně jako důchody v roce 2015 porostou, zatímco ceny v obchodech budou růst jen velmi mírně. "Lidé vnímají budoucnost mnohem lépe, jsou větší optimisté, a proto si dovolují i více utrácet, než tomu bylo v předchozích letech," uvedl analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Kurdský investor chtěl původně začít stavět už loni. Firma PSG jí ale ani za tři roky nedodala nabídku spolu s financováním, naproti tomu konkurence ji dodala podle deníku za devět měsíců. Ředitel České exportní banky Karel Bureš se ale brání, že banka věc nezbrzdila. Prý čekala více než půl roku na auditované výsledky KAR Group za rok 2013 a dostala je až v prosinci. Podle Bureše jde o strategický projekt v rizikové oblasti, proto ho musí schválit mimořádná valná hromada a následně i vláda. Podle Hospodářských novin přijede kurdský investor na konci ledna do Prahy a bude chtít jasnou odpověď. Pokud se jí nedočká, je vysoce pravděpodobné, že dál čekat nebude a zakázku dostanou německé firmy, napsal list.
Pravidla pro zakládání společností s ručením omezeným se zřejmě znovu změní. Podnikatelům by pro základní vklad už nestačila jen koruna, ale znovu by museli investovat dvě stě tisíc. Firmy za korunu se neosvědčily, říká náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán:
"Pozitivní efekt z toho nevyplynul. Není to tak, že by lidé více vstupovali od podnikání. Kdo chce zneužívat tu formu například pro karuselové obchody, tzv. podvody na DPH, tak se mu to dělá snáz. Takže to bychom rádi zase zrušili."
Zakládání společností za korunu vloni umožnil nový občanský zákoník a na něj navazující zákon o obchodních korporacích.
Stát vloni vybral na elektronickém mýtném od provozovatelů kamionů a autobusů 8,7 miliardy korun. Proti roku 2013 jde o zvýšení o 160 milionů korun a zároveň o nejvyšší roční výnos v dosavadní historii výběru výkonového mýtného.
Schodek agrárního zahraničního obchodu ČR se podle předběžného odhadu Zemědělského svazu loni meziročně snížil zhruba o pětinu a dosáhl okolo 19 miliard korun. Bilanci zlepšil především zvýšený vývoz obilí a tabákových výrobků, uvedl svaz v tiskové zprávě. Pokud se odhad potvrdí, šlo by o nejnižší deficit od roku 2000, vyplývá z dlouhodobých statistik.
Společnosti zaměřené na roznášku jídla DámeJídlo a JídloTeď koupila nadnárodní firma se sídlem v Berlíně Delivery Hero. Obě značky chce nový majitel zachovat, jejich provoz má pokračovat s nynějším managementem. Delivery Hero je globální síť online platforem pro objednávání jídla, které spolupracuje s 200 tisíci restaurací po celém světě.
Na jaře dokončí Střední škola zemědělská a veterinární v Lanškrouně výstavbu vlastní mlékárny. V polovině roku spustí zkušební provoz. Mlékem, máslem, smetanou či sýry bude zásobovat školní jídelnu, řekl ČTK ředitel školy David Hruška. Škola má vlastní farmu, čtyřicítka dojných krav denně produkuje kolem 1000 litrů mléka. V novém provozu se studenti následně naučí mléko zpracovávat. Projekt vyjde přibližně na deset milionů korun. Výstavbu hradí 15 procenty zřizovatel školy, pardubické hejtmanství, a zbylou částku zaplatí dotace Evropské unie. Mlékárna nesmí pět let vykazovat zisk, protože jde o evropský projekt.
Výrobce puzzle a stolních her z Poličky dosáhl loni rekordního obratu 1,94 miliardy korun. V příštím letech proto plánuje výstavbu nové skladovací haly a nové haly na lisování plastů," dodal prokurista firmy Jaromír Brokeš. Lidé stále mají zájem o tradiční stolní hry. Obava, že je může zlikvidovat digitální svět, se zatím ukazuje jako lichá. Přesto se firma snaží oba světy propojit. Novinkou je elektronické pero, které je průvodcem světa zvířat. "Speciální tužka se přiloží k plastovému zvířátku, pero pak vypráví o životě konkrétního druhu, kde žije, čím se živí a podobně. Pořídili jsme jich milion, ale kdybychom tužek měli víc, prodaly by se,"řekl Brokeš. Veškerou produkci podniku odebírá německý vlastník. Jen malá část se vrací do prodejní sítě v České republice.
