Ekonomický přehled týdne
Státní dluh Česka se podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) letos sníží meziročně o zhruba 20 miliard korun. Klesne tak poprvé od roku 1995.
"Naše zadlužení koncem roku 2014 bude 1 663 miliard. To je o 20 miliard méně než v roce 2013. Myslím si, že je to obrovský úspěch. Ta částka není veliká, ale to, že se nám povedlo splatit jistinu, je určitě dobrá zpráva."
Babiš to řekl na Hradě na společné tiskové konferenci s Milošem Zemanem. Prezident v listopadu v debatě o hospodářské politice vyzval ke snižování státního dluhu o 10 až 20 miliard korun každý rok. Příštír ok bude ministerstvo potřebovat na financování státního dluhu přes 367 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako letos. Dluh by se neměl zvýšit.
Česká exportní banka vzhledem k situaci na ruském trhu na středečním zasedání pozastavila úvěrování vývozů do této země. Podklady dále zpracovává, ale kvůli ochraně před ztrátami nevydává rozhodnutí. Informaci České televize potvrdil ČTK ředitel odboru mezinárodní vztahy a komunikace ČEB Petr Křižan. Doufáme, že to bude krátkodobé opatření, dodal. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že v pondělí vládě navrhne vznik komise složené z expertů napříč resorty, která se bude zabývat dopady poklesu ruského rublu na českou ekonomiku a exportéry.
Bankovní rada České národní banky neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. Zároveň ale upozornila, že v případě posílení tlaků směrem k poklesu cen a obnovení rizik deflačního vývoje ekonomiky, by bylo třeba zvážit další oslabení koruny. K aktuálnímu vývoji v Rusku guvernér ČNB Miroslav Singer uvedl, že Rusko není pro Česko tak významný trh, aby centrální bankéři cítili potřebu na vývoj dramaticky reagovat.
Ceny průmyslových výrobců v České republice se v listopadu meziročně snížily o 1,7 procenta, výrazně tak zrychlily pokles. Způsobil to zejména propad cen ropy. Pokračoval také pokles cen v zemědělství, naopak ve stavebnictví a službách ceny stouply. Výrobní ceny vyjadřují, jak velký je tlak na růst inflace na začátku výrobního řetězce, tedy například v továrnách nebo v zemědělství. Vývoj cen u výrobců se obvykle brzy projeví v cenách pro spotřebitele.
Celkové náklady na stavbu a provoz plánovaného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva mají dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Vyplývá to z návrhu koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, který schválila vláda. Plán hlubinného ukládání použitého paliva existuje v Česku už od roku 1990. Většina obcí, kde by mohlo úložiště být, ale s projektem nesouhlasí. Průzkum se má provést v lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku, na Kraví hoře na Žďársku, v Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím. Hlubinné úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se nyní ukládá do meziskladů.
Ministerstvo financí chce zavést elektronickou evidenci tržeb. Pokladna propojená přes internet má omezit takzvanou šedou ekonomiku, kvůli které unikají stovky miliard korun. Dohled nad tržbami chce resort zavést postupně ve dvou vlnách. Od ledna roku 2016 by se povinnost měla týkat nejprve hotelů a restaurací, od července podnikatelů v oblasti maloobchodu a velkoobchodu. S drobnými živnostníky zatím návrh nepočítá. Zavedením elektronické evidence tržeb stát získá do rozpočtu až deset miliard korun ročně.
Odbory kritizují vládu, že se nechystá plošně zvyšovat životní minimum. To představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní potřeby kromě bydlení. U dospělého od roku 2012 činí 3410 korun. Ministryně práce Michaela Marsková se s premiérem Bohuslavem Sobotkou z ČSSD zatím dohodla jen na finanční podpoře, která bude cílená na konkrétní skupiny lidí: "Jako třeba na podporu školních obědů pro děti, jejichž rodiče na to nemají, nebo na cílenou podporu seniorů, kteří jsou v hmotné nouzi a už si nemohou přivydělat."
Stovky agenturních zaměstnanců kolínská automobilky TPCA dostanou výpověď. Může za to menší poptávka po nových modelech. Kmenových pracovníků by se propouštění týkat nemělo. Přesný počet lidí, kteří budou bez práce, určí společnost v polovině února. Mluvčí automobilky Radek Kňava říká, proč se rozhodli propouštět:
"Budeme měnit směnný systém a ze tří týmů, které v této chvíli máme, budeme redukovat počet pracovních týmů na dva. Bude to s platností od počátku března příštího roku."
Automobilka má celkem 3700 zaměstnanců. Firma v roce 2015 vyrobí kolem 220.000 aut, což je asi o deset procent méně, než předpokládala. TPCA od jara vyrábí novou generaci malých městských vozů a v létě přijala asi 700 lidí.
Zaměstnavatelé budou i příští rok bojovat s malou ochotou Čechů stěhovat se za prací a s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků, čeká agentura Grafton. Za prací by se nechtěla stěhovat téměř polovina všech dotazovaných a při dojíždění do zaměstnání je pouze 18 procent uchazečů o práci ochotno strávit cestou více než 60 minut, uvedla personální agentura. Nejvíc zájemců se podle ní hlásí na pozici recepční. Nejneobvyklejšími pracovními pozicemi, které letos Grafton zaznamenal, je "dozrávač banánů" a "inženýr najíždění parních turbín". Pro příští rok jsou vyhlídky pracovního trhu v České republice příznivé.
Napojení ostravského letiště v Mošnově na železnici je hotové. Stavbu, která stála zhruba 553 milionů korun, slavnostně ukončili zástupci kraje, letiště a stavbařů. Moravskoslezský kraj tak má jako první region v zemi mezinárodní letiště napojené na železnici. Na trati nyní začne půlroční zkušební provoz, cestující by po ní první vlaky měly svézt 13. dubna 2015. "Výstavba trati jako celku byla naposledy mezi světovými válkami na jižní Moravě," řekl ředitel Stavební správy východ SŽDC Václav John. Nová trať je dlouhá 2,9 kilometru a spojuje letiště s obcí Sedlnice. Většinu nákladů na stavbu, 85 procent, by měly zaplatit evropské dotace, zbytek uhradí kraj.
Zisk českého zemědělství letos meziročně vzroste o 22 procent na rekordních 19,8 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu Eurostat. Podle Agrární komory bude však zisk nižší, než odhadují statistici. Projeví se v něm propad cen komodit v závěru roku i ruské sankce. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je odhadovaný výsledek lepší, než se původně očekávalo. "Česká republika je dokonce třetí ze všech států EU z hlediska nárůstu reálného zemědělského příjmu na pracovníka."
Vítězem miliardového tendru Lesů České republiky je firma ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. V soutěži státního podniku uspěla společnost Uniles ze skupiny Agrofert. Vyhrála konkurz na lesnické práce a prodej dřeva od příštího roku. Co konkrétně bude dělat, říká mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík:
"Vítěz této zakázky, a to nejenom firma Uniles, ale celá řada dalších firem, se bude během pěti let starat o spravované lesy, vysazovat sazenice, dělat probírky. Samozřejmě bude podle pokynů Lesů ČR provádět také těžební činnosti a pak následně si od podniku koupí dřevo, které bude dále uplatňovat na trhu."
Lesy ČR podepisovaly smlouvy výhradně s vítězi tendrů, aby předešly spekulacím o korupci. Celkem si kontrakty zatím rozdělilo 11 subjektů.
Zvýšit mzdy plánuje v příštím roce téměř 43 procent českých podniků, zjistila ve svém prosincovém průzkumu Hospodářská komora ČR. Loni se přitom chystalo zaměstnancům přidat jen necelých 16,5 procenta firem. Například pracovníkům Českých drah vzroste v příštím roce mzda o 2,9 procenta. Dráhy nyní zaměstnávají 15.226 lidí a průměrná mzda činí zhruba 28.000 Kč. Zvednout mzdové tarify o 3,5 procenta chtějí od příštího roku i stavební odbory. Svůj požadavek zdůvodňují tím, že se situace českého stavebnictví pomalu zlepšuje. Stavaři se určitému růstu nejspíše nebrání, jednání ale teprve začínají.
Stát pošle Akademii věd v příštím roce o 70 milionů korun víc než letos. Největší vědecká instituce v Česku využije peníze pro výzkum, který chce zaměřit na pro lidi užitečné projekty. Jde například o využití biomedicíny, nových objevů v energetice nebo na výzkum odolnějších potravin. Je to od roku 2009 poprvé, co se zvyšuje státní příspěvek, dodal šéf Akademie věd Jiří Drahoš:
"Celkový obrat Akademie věd je asi 11,5 miliardy korun. Z toho 4,5 miliardy je státní příspěvek. Ten od roku 2009 klesal a nebo v lepším případě stagnoval, nyní se navýší o 70 milionů korun v roce 2015."
Nedávná hospodářská krize negativně ovlivnila atraktivitu střední a východní Evropy pro zahraniční investory. Pokles investic výrazně pociťuje i Česko. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY. Loni směřovala do rozvíjejících se ekonomik více než polovina celosvětového objemu přímých zahraničních investic. Mezi lety 2009 až 2013 klesl proti období předchozích pěti let počet projektů směřujících do Česka o 37 procent. Celkem jich tak ČR získala za posledních pět let 321, mezi roky 2004 až 2008 to bylo 512 projektů. Navzdory tomu patří Česko spolu s Polskem mezi nejatraktivnější investiční cíle střední Evropy.
Výrobce letadel Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku stojí prudký pokles hodnoty rublu desítky milionů korun. Firma má ruské majitele a Rusko je pro ni stěžejním trhem. Tento týden ztrácí ruská měna kolem 20 procent a země je na prahu své první měnové krize od roku 1998, kdy rychlý pád rublu zavedl Rusko do platební neschopnosti a lidé ztratili většinu úspor. Situace se neustále mění. Aircraft Industries je největším českým výrobcem civilní letecké techniky. Navazuje na téměř osmdesátiletou tradici závodu na leteckou výrobu v Kunovicích.
V celé Evropské unii včetně České republiky se změnila pravidla pro označování potravin. Údaje na obalech mají být čitelnější než dosud a v seznamu složek musí nově být zvýrazněny alergeny. O těch budou muset zákazníky informovat také provozovatelé restaurací či jídelen v jídelním lístku. Potravináře nové značení přijde na miliony korun. Změny v označování potravin tím ale nekončí. Od dubna 2015 budou muset výrobci v celé EU uvádět původ masa u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa podobně, jako dnes u hovězího. Od 13. prosince 2016 přibude až na výjimky označování výživových hodnot.
Praha je 14. nejatraktivnějším evropským trhem pro maloobchodní značky, předčila například Vídeň a Brusel. Česká metropole se letos přesunula do kategorie vyspělých trhů, vyplývá z nového průzkumu společnosti JLL Destination Europe 2015. Žebříček nejoblíbenějších destinací vede Londýn, následován Paříží a Moskvou. Praha předčila mimo jiné i Frankfurt a Curych a je první mezi městy střední a východní Evropy.
Prodejci těsně před Vánoci zlevňují potraviny v řádu desítek procent. V aktuálních letákových akcích je možné na štědrovečerním a silvestrovském menu ušetřit v průměru přes 35 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Česká distribuční. Obchodníci zlevňují také alkoholické nápoje, a to v průměru o 27 procent.
Pracovníci renovátorské firmy Ecorra z Kopřivnice na Novojičínsku dokončili kopii unikátního vozu Dymaxion z roku 1933. Vyrobili ji pro Lane Motor Museum v Nashvillu. Vůz dlouhý zhruba šest metrů, jenž má vpředu dvě kola a vzadu jen jedno, mohl údajně převážet až 11 pasažérů. Práce na něm zabrala zhruba tři roky. Ve 30. letech byly vyrobeny pouze tři vozy, z nichž se v jednom americkém muzeu dochoval jediný. Renovátoři vyrobili duplikát jednoho z nedochovaných vozů díky kvalitní dokumentaci.
Česká pošta během prvních tří dnů prodala téměř milion kusů první kruhové známky s fiktivním Járou Cimrmanem. To je třetina jejího celkového nákladu. ČTK to řekl mluvčí Matyáš Vitík. Vlastní kruhová známka s jednou ze 136 možných podob Járy Cimrmana je limitovaná svým počtem. Po jejím vyprodání nebude možný dotisk.