Miloš Zeman navštívil Kazachstán a Tádžikistán. Na cestě ho doprovodila početná podnikatelská mise, na osm desítek zástupců hlavně ze strojírenství, vodohospodářství nebo letectví. Zeman označil středoasijský Kazachstán za "zemi hospodářského zázraku". Upozornil na možnost výhodných kontraktů s českým výrobcem nákladních automobilů Tatra, na rozvoj spolupráce v civilním letectví či na využití finančních služeb české společnosti Home Credit.
Miloš Zeman, foto: ČTK
Miloš Zeman navštívil Kazachstán a Tádžikistán. Na cestě ho doprovodila početná podnikatelská mise, na osm desítek zástupců hlavně ze strojírenství, vodohospodářství nebo letectví. Zeman označil středoasijský Kazachstán za "zemi hospodářského zázraku". Upozornil na možnost výhodných kontraktů s českým výrobcem nákladních automobilů Tatra, na rozvoj spolupráce v civilním letectví či na využití finančních služeb české společnosti Home Credit. Jedna z českých firem podle Zemana Kazachům nabízí vybudování železnice z letiště do centra Astany. Český prezident také vyzdvihl české pivovary. V Tádžikistánu se podařilo vyřešit dluh tádžické cementárny, který způsoboval potíže ekonomické spolupráci. Podle prezidenta by se zde české firmy mohly uchytit v oblasti hydroenergetiky, při obchodu s bavlnou nebo v cestovním ruchu.
Foto: Kristýna Maková
Stavaři očekávají v příštím roce růst sektoru o 3,3 procenta. Optimistická očekávání souvisí s tím, že roste množství a hlavně objem veřejných stavebních zakázek. Téměř polovina podniků nabírat nové zaměstnance a víc než třetina společností plánuje zvyšovat mzdy. Podle ředitele analytické společnosti CEEC Research Jiřího Vacka českému stavebnictví pomáhají hlavně mohutné investice ze strany státu:
"Aktuálně do desátého měsíce bylo zadáno 93 miliard zakázek z veřejných zdrojů. Oproti minulému roku je to nárůst až o 20 procent."
Lepší vyhlídky sektoru ovlivňuje také očekávané oživování celé české ekonomiky. Stavebnictví patří k oborům, které nejvíce zasáhla nedávná ekonomická krize.
Foto: Barbora Kmentová
Česko na daňových podvodech přijde ročně o 108 miliard korun. Všechny úniky se zastavit nepodaří, přesto existuje potenciál, jak státu z těchto peněz vrátit alespoň 60 miliard korun. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to uvedl ministr financí Andrej Babiš. Změnu by mělo přinést personální posílení Finanční a Celní správy a posílení kompetencí členských států EU v boji proti organizovaným skupinám podvádějícím na daních. Podíl nezaplacených daní se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Zatímco ve Finsku a v Nizozemí představují nezaplacené daně pět procent, v Rumunsku jde o 44 procent a v Česku o 22 procent, uvedl s odvoláním na výsledky šetření EU šéf finančního resortu.
Foto: Evropská komise
Česko loni nedočerpalo z evropských fondů 12 miliard korun. Řekla to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Výsledek je o dvě miliardy vyšší, než byly původní odhady z poloviny letošního roku. O tom, jaká ztráta Česku hrozí letos, bude prý jasno po analýze v lednu. Česko je z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé EU. Ministerstvo odhaduje, že celkem za končící programové období ČR nedokáže vyčerpat až 40 miliard korun z celkových více než 700 miliard korun, které mělo Česko k dispozici. Poslední možnost čerpat tyto peníze bude v příštím roce.
Foto: Evropská komise
21 miliard eur chce Evropská komise vložit do nového fondu na podporu investic. To je téměř 580 miliard korun. Plán představil šéf komise Jean-Claude Juncker. Peníze ve fondu mají sloužit jako záruky pro soukromé investory, kteří by tak s pomocí Unie mohli začít financovat velké strategické projekty například v energetice nebo v mezinárodní dopravě. Idea investičního fondu počítá se 16 miliardami unijních prostředků, pěti miliardami od Evropské investiční banky. A doufá, že přiláká soukromé strategické investory, takže by mohlo být k dispozici až 315 miliard eur. Snaha komise rozhýbat ekonomiku v situaci, kdy mnohé vlády jsou příliš zadlužené, měnová politika ztrácí svou účinnost a hospodářský růst zpomaluje, je pochopitelná. - myslí si hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek:
"Nicméně otázkou je, zda se podaří přitáhnout nějaký soukromý kapitál v dostatečné výši. Přece jenom teď jsou evropské banky a investoři relativně opatrní. Je potřeba si také uvědomit, že nejde o zbrusu nové peníze, ale částečně pouze o přesun evropských peněz z jiných fondů, už existujících."
Také Vladimír Pikora z Next finance neočekává žádný výrazný přínos fondu. Jde podle něj spíše o přání úředníků. Nelíbí se mu, že peníze do investičního evropského fondu budou přesunuty také z programů, které měly podporovat vědu a výzkum.
Foto: David Castillo Dominici / Free Digital Photos
Česká ekonomika oživí z loňského poklesu výrazně rychleji, než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na jaře očekávala. Hrubý domácí produkt tento rok vzroste o 2,4 procenta, dvojnásobným tempem, než OECD odhadovala v květnu. Organizace také v globálním výhledu českou vládu vyzvala, aby se zaměřila na efektivní utrácení strukturálních evropských fondů; to by podle OECD mohlo posílit růst produktivity a urychlit přibližování českých příjmů k západoevropské úrovni. Po letošním prudkém oživení by měla v příštích dvou letech v Česku dál svižně růst soukromá spotřeba, kterou podpoří vyšší zaměstnanost a růst mezd, v silné expanzi budou pokračovat také investice.
Foto: Public Domain
V sousedním Polsku postavili za posledních 10 let v Polsku postavili víc než tisíc nových kilometrů dálnic. V Česku 230 kilometrů. V Polsku šlo z centrálního rozpočtu do rozvoje dálnic za posledních 10 let na 17 miliard EUR, u nás to bylo 13 miliard, ale do všech typů silnic. V Česku se navíc staví takzvanou salámovou metodou, kdy se o jednotlivé úseky soutěží, plánují se a financují samostatně a je nemyslitelné, aby se postavil například úsek, který by propojil tři kraje dohromady. Složitá je také situace s výkupy pozemků. Například až po dvaceti letech skončil sporu mezi Ludmilou Havránkovou a státem o výkup pozemků pro dálnici D11. Situace si je vědom i Dan Ťok navrhžený hnutím ANO na ministra dopravy:
"Já bych rád stabilizoval situaci a vyzval bych všechny strany, které by mohly přispět k tomu, aby se začalo víc investovat a dělat rozumné kroky v oboru dopravy a vůbec silničního stavitelství."
Foto: Evropská komise
Elektřina od příštího roku zlevní. Domácnosti za ni zaplatí v průměru až o 3 procenta méně než letos. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková odhaduje u domácností snížení o několik stovek korun:
"Domácnosti zaplatí v průměru skoro o tři procenta méně, než v roce 2014. Druhý rok po sobě dochází ke snížení regulované části ceny elektřiny. Domácnosti ušetří několik set až tisíc korun i v roce 2015."
Naopak plyn v příštím roce mírně zdraží. Některým domácnostem stoupnou náklady o stovky korun.
Ilustrační foto: Barbora Němcová, Radio Prague International
Poradny při finanční tísni hlásí letos více než stoprocentní nárůst klientů, kteří nemají na splacení půjčky před výplatou, tedy takzvané mikro, rychlé nebo finské půjčky. Měsíčně jde asi o stovku klientů, což je asi desetina z celkového počtu osob, které poradny navštíví, uvedl ředitel poraden David Šmejkal. Půjčky před výplatou nabízí asi pět desítek firem. O půjčku před výplatou žádají především klienti, kteří již mají několik půjček, z nichž alespoň část je po splatnosti. Výjimkou není ani to, že jsou některé pohledávky exekučně vymáhány. Takoví lidé se pak dostávají do fatálních problémů s rodinným rozpočtem.
Foto: Filip Jandourek
Ministerstvo práce vyhlásilo tendr na dodavatele nového informačního systému pro agendu zaměstnanosti, který by úřady práce měly používat od roku 2017. Zakázka má trvat do konce roku 2018, cenu za ni resort odhaduje na 286 milionů korun bez DPH. Ministerstvo plánuje ještě další tendry na systémy pro vyplácení dávek. Podle dřívějších informací by zakázky na jednotný informační systém měly dohromady vyjít na 1,8 miliardy. Nový model má obsahovat evidenci uchazečů, volných míst i použitých opatření na podporu zaměstnávání. Sloužit má také k vyplácení podpor a příspěvků na podporu zaměstnanosti.
Foto: WWay, Wikimedia CC BY-SA 3.0
Ruské firmy mají kvůli hospodářským sankcím potíže se splácením půjček od českých bank. Celkem jde o více než deset miliard korun. Státní pojišťovna EGAP se proto nyní snaží tyto dluhy restrukturalizovat. V případě neschopnosti ruských společností splácet by totiž bankám musela vyplatit pojistné plnění, píšou Lidové noviny. Restrukturalizace by neměla prodloužit dobu splácení, dlužníci v příštích měsících zaplatí méně, později se ale splátky zvýší. Ruské firmy si půjčovaly nejčastěji v eurech, jejich schopnost splácet tedy se snižováním hodnoty rublu klesá. Ruská měna oslabila od začátku roku vůči euru zhruba o 20 procent, proti dolaru asi o 30 procent.
Foto: archiv Armády ČR
Aero Vodochody je devátým nejrychleji rostoucím výrobcem letadel na světě za rok 2013, tržby mu meziročně stouply o 29 procent na 3,8 miliardy korun. Zároveň bylo Aero podle žebříčku, který každoročně sestavuje poradenská firma PricewaterhouseCoopers pro letecký magazín Flight International, ohodnoceno jako stý největší letecký výrobce na světě. ČTK to řekl mluvčí Aera Vodochody Tomáš Cícha. Aero letos přijalo téměř 400 nových zaměstnanců. O 60 procent za poslední dva roky vzrostla i spolupráce společnosti s českými firmami.
Foto: Škoda Electric
Plzeňská Škodovka vyrobila za svou historii 14.000 trolejbusů, které jezdí ve 30 zemích Evropy, Asie a v USA. Škoda Electric je nyní největším evropským výrobcem těchto ekologických vozů. Tento týden vyrobený jubilejní trolejbus je součástí rekordního kontraktu na 125 trolejbusů do lotyšské Rigy, řekl ČTK při jeho křtu generální ředitel Škody Electric Jaromír Šilhánek. Podnik získal v posledních měsících řadu nových exportních zakázek. V konsorciu s polským Solarisem například kontrakt až na 108 trolejbusů do Budapešti. Letos uspěl také v Bostonu, kde bude modernizovat 32 kloubových trolejbusů, a v Boloni, kde se bude významně podílet na dodávce 49 vozů.
Foto: Evropská komise
Internetové obchody budou mít o letošních Vánocích poprvé víc zákazníků než obchodní domy. Podle průzkumu společnosti GE Money Bank do nákupních center zamíří o 3 procenta méně zákazníků než loni. Přes internet si nejčastěji objednávají kosmetiku, oblečení, elektroniku nebo knihy. V průměru utratí v eshopech 3 až 5 tisíc korun.
